Polský hrdina

 Naplánovala jsem si léto plné zážitků. Netušila jsem ovšem, že některé zážitky budou takříkajíc nežádoucí. A hned pěkně od začátku. 

Drandíme si to první den prázdnin na výlet, hezky po dálnici směrem na jih. Vtom na palubní desce cinkne jakási kontrolka. Naštěstí žlutá, ale s vykřičníkem, takže se pozvolna probouzí panika.

 Co teď? 

Nejlépe nějak rychle zmizet z dálnice. 

Nebo alespoň pumpa. Ta naštěstí byla hned po ruce, takže zajedu, abych zjistila, co to je za závadu. Hledám na netu, kontrolka mezitím zhasne. Uf, asi nic vážného. 

Zkusím tedy pozvolna vyjet, ale nejde to. Tak rychle zpátky a konečně mě napadne z toho auta vylézt a prohlédnout si ho. 

No, logicky. Kolo na ráfku. Píchla sem. 

No pane jo. To nevyměním. 

Co teď?

Už dávno nejsem dívka v rozpuku, které by se nabízeli rytíři silnic, že pomohou. Budu muset sama. Nebo někde škemrat. 

Na horkem rozpáleném asfaltu se rozhodnu pro druhou variantu. 

Číhavě se rozhlížím kolem. Na pumpě samé ženy, muže z osobáků mířících na dovolenou jsem raději nezkoušela. 

Půjdu do kamioňáků. 

Podle značek jsem na první dobrou zvolila českého řidiče. Jako že se domluvím. Poměrně  neurvale mě  z výše své kabiny odbyl: 

"Je vedro pani, mám pauzu, potřebuji si odpočinout. Zavolejte si asistenci!"

 Nu, co nadělám. To mě tedy nenapadlo, volat asistenci na výměnu kola. Ale ještě to zkusím tady. 

 Vedle stojící Rakušan, z něhož bylo ve vysoké kabině vozu vidět hlavně přetékající břicho, dělal, že mě vůbec neslyší. Ani na lámanou němčinu, ani na angličtinu. Prostě mrtvý brouk.

   Až polský chasník zareagoval. Zkouším vysvětlovat i polsky, abych ukázala dobrou vůli, to ho ovšem dost rozesměje. Moje polština. 

Rozumím česky, uklidnil mě. A ochotně mi pomůže. Výměnu má hotovou rychleji, než jsem stačila oznámit ve své cílové destinaci zpoždění. 

Snažím se mu vnutit nějaké peníze, ale nic nechce. Směje se a přeje šťastnou cestu. Prostě polský hrdina. 

Pak už jsem dojela bez zážitků, naštěstí. Doufám, že ty další letní zážitky budou méně dramatické, takové víc žádoucí. Adrenalin v této podobě raději ne. A taky se to musím naučit, protože co kdyby zase někdy:-)

Začíná horké léto:-)