Tentokrát jen tak, na prázdninové toulání se odnikud nikam. Za zdmi kláštera se čas výrazně zpomaluje. Lze se tady bezcílně toulat kolem rybníka a probouzet vlastní představivost ohledně toho, jak to tady vypadalo kdysi.
I v Klášterním šenku panuje docela pohoda a relativní klid, byť hospodský ruch je tu znát
a lepe je tedy posedět venku.
Nejlepší je to ale v zahradách nad klášterem. Tam už vůbec nedoléhá ruch aut, domečky, kterých tu pár stojí, evidují klid a pohodu. Vypadá to jako bydlení snů. V tichu a klidu v centru města.
Můžou sem i pejsci, dog friendly, což mi obzvláště oceňujeme.
V Břevnově je vždycky co objevovat. Mě vždycky naprosto udiví onen posun ze zapadlého kláštera kdesi daleko za Prahou do širšího centra města. A to navzdory tomu, že Praha je vlastně svým způsobem strašně malá. A to už pohltila tolik okolních vesnic.
Když kdysi dávno o Praze psal Ibahim íbn Jákub, tak šlo o město,kde stálo čtyřicet kamenných domů. A byla to Frága.
V kontextu dnešní rozkopanosti mnoha částí- nejen na Letné se všude kope a bourá- mě napadá, že se v mnoha etapách muselo lidem žít docela nepohodlně, protože se pořád něco bouralo a stavělo. A dneska to vnímáme jako slavnou éru pražských dějin. Třeba za Karla IV. muselo být rozkopané pořád něco. Stejně tak v době budování metra. Netušila jsem, že takový stavební boom zažiju na vlastní kůži. Není to nijak příjemné, když žijete na staveništi. Tak jsem zvědavá, zda i tato přestavba Prahy bude jednou adorovaná. Zatím je to boj o přežití. Přemýšlím, zda to tehdy lidé vnímali obdobně či zda se z neustálého stavebního ruchu radovali. Jistě, jinak by nic v té Jákubově kamenné Fráze nevzniklo a nebyla by žádná caput regni.
Za Karla se stavělo, za husitů v následujících generacích ničilo. Pak se asi hodně stavělo za Vladislava Jagellonského,ostatně, při pozorném sledování jeho w najdete na mnoha místech katedrály.
Stavět se muselo i za Habsburků, minimálně do doby Rudolfa II. Pak to zastavila třicetiletá válka a pak je to asi nárazově.
Stavební boom jistě přineslo devatenácté století, doba první republiky a již zmiňované metro.
Stavební staletí zaplnila i klidný prostor kolem Břevnova, takže klášter je dneska už jen takovou oázou klidu v ruchu velkoměsta.
Oázou krásnou, inspirující. Určitě jsme tady nebyli naposledy.
Žádné komentáře:
Okomentovat