Neruda se tohoto dne v roce1834 na Malé Straně narodil.
Za svůj život toho napsal požehnaně, byl básník, prozaik i novinář.
V čítankách či v povinné literatuře se udržel dodnes. Což tedy - při vší úctě k němu- moc nechápu a nesouzním s tím. Vůbec nechci Nerudu zavrhovat, sama mám některé jeho skladby docela ráda, ale myslím si, že už patří někam do vysokoškolského studia, mezi lidi, které tato doba a jeho dílo opravdu zajímá.
Dětem školou povinným už nemá co říct. Možná tak poezie, abych nebyla úplně razantní. Ale Malostranské povídky, které se tak vytrvale nabízejí v povinné četbě, to je skoro cesta
k tomu, jak dětem čtení znepříjemnit. A když se děti snaží pochopit smysl slavného fejetonu Kam s ním, ubírá se to úplně jinými cestami, než kdysi Neruda zamýšlel.
Navíc, pojem slamník je jim už naprosto neznámý, čemuž se samozřejmě nelze divit. Snad jen děti v Bubenči znají hospodu Slamník, ale těch bude opravdu pomálu a určitě neví, co to slovo primárně znamená.
Takže já bych Nerudu prostě vyřadila. Ze základních škol určitě. Je snad i řada moderních autorů, které lze číst?
Nebo bych ho přesunula jen do té dějepisné fáze, aby děti znaly něco z jeho života, prošly se Nerudovou ulicí a zkoušely vyvrátit pomluvu, že jeho otec je Joachim Barrande. Takový trénink kritického myšlení nad jeho životem.
Ale Malostranské povídky už opravdu ne.
Nebo se mýlím a vidíte jeho tvorbu jinak? Čtete rádi Malostranské povídky?
Ale zase, abychom nešli ode zdi ke zdi a na Nerudu úplně nezapomněli. Zejména, když jeho výročí narození je letos takové zakulacené, je to 190 let. Dokonce lze zajít na Vyšehrad, kde dnes proběhne pietní akt u příležitosti jeho narozeninového dne.
Nerudu jsem četla naposled v rámci povinné četby :) Ale tento víkend dávali v televizi Malostranské povídky a podívala jsem moc ráda. Taková trochu nostalgie :) Číst je bych se už nepřinutila.
OdpovědětVymazatMáte pravdu, Majko, v televizi to jde, myslím, je to hezky natočené. S jejich četbou to mám stejné:-)
OdpovědětVymazat