Do některých vzdálenějších destinací létáme již mnoho let. Nejde to autem ani busem, letadlo je prostě nejlepší.
Ovšem kultura leteckého cestování vzala tak rychlý sešup, že pokud nelétáte první třídou, je to docela bizár. První třídou jsem ještě neletěla, takže si jen myslím, že tam je to o něčem jiném. Ale zažila jsem poměrně kulturní létání i v economy class. Někdy tak před dvaceti lety. Tehdy jsem měla pocit, že ten let je zážitek.
Třeba při cestě na vzdálenější dovolenou bylo i jídlo. S opravdovými příbory. Na závěr letu bonbon proti zalehnutí v uších. Pak přišly plastové příbory, pak zmizelo jídlo, poté i bonbonek, jako pozornost. Častá zpoždění, protože nebe bylo narvané:-).
Zůstala voda v kelímku, kterou kupříkladu letos už ani nenabídli. Letadlo nacpané k prasknutí, kultura cestování na nule.
Občas vás do letadla nepustí, prodali víc letenek než míst.
Občas vám let bez vysvětlení zruší. A k vrácení peněz za letenky se nestaví automaticky, musíte si je pěkně vyreklamovat.
Mnohdy vás jako rodinu neposadí k sobě. A ne přes uličku, ale na druhý konec letadla. Ne, že bych musela sedět ve skupince, ale s malým dítětem bych ráda zůstala bok po boku...
Za všechno příplatky, ale služby moc nefungují.
O omlácených kufrech a rozbitých zámcích ani nemluvím, s tím se už asi počítá. A pokud nepočítá, rozjede se pro vás anabáze domáhání se svých práv, že to mnohdy vzdáte předem.
Nu, lépe je asi nelétat.
A když už musíte, obrnit se trpělivostí.
Nebo věřit ve svou šťastnou hvězdu, někdy všechno proběhne v naprostém pořádku.
Ale pravidlem to není. Spíš většinou jde o onu výjimku potvrzující pravidlo... Bohužel
Pokrok kupředu v této oblasti opravdu nevidím. Naopak
Žádné komentáře:
Okomentovat