Dnešek bude dopsán trochu zpětně, jako reflexe všeho, co
Praha na kulaté výročí nachystala. Dopředu sice mohu říci, že vojenská
přehlídka na Evropské se obejde bez mé účasti, ale jinak je toho mnoho, co
stojí za vidění.Je to trochu jako svatokrádež, když já, srdcem stále
monarchista, tak slavím vznik republikyJJ,
ale nalhávám sama sobě, že to tak má být. Asi sice nemá, ale je to zajímavé
z historického hlediska, baví mě to připomínání. Tak uvidíme, co to
všechno přinese.
Tak kde všude, na těch sto let? Logicky na Letné, kde byla
velká statická přehlídka nejen armádní historie, ale i celého záchranného
systému. Kramářova vila, to jen na čumendu a při venčení. Celá sedmička omotaná
trikolorou. Děti s vlajkami
v ruce i na tváři (aniž bychom vyhráli hokejJ).
Budovy na Letné nasvícené v národních barvách.
Pak Národní muzeum, Václavské, Hradčanské a Staroměstské
náměstí, nakonec i ta Dejvická, neb jsem měla v řadách pochodujících
bývalého studenta a to je velká hrdost. Pak Vítkov a ve finále Obecní dům. Tedy
samé sváteční dominanty. A i přes deštivé počasí, hluboký emocionální zážitek.
A abych zachovala
tradici nedělního čtení, tak večer stylově, Čapek a Jak pejsek a kočička
slavili 28. říjen.
Žádné komentáře:
Okomentovat