Divadelní hry

Být spisovatel v dnešní době není úplně to nejlepší rozhodnutí, byť to jednoho baví sebevíc. Doba je jinde, psavci nemají na růžích ustláno. A když navíc člověk zabloudí do Luxoru či jiných podobných knižních paláců, kde se mu před záplavou knih podlomí kolena, o to víc ho podobné myšlenky pronásledují. Jenže co s tou nutkavou potřebou něco psát. Blog je fajn,ale úplně nestačí. Tak když do takového rozpoložení přijde nabídka, tak napište divadelní hru, je to jako poselství. Hozené lano. Nabídka od renomované herečky je navíc velmi zavazující. A rozsvěcí světlo za konci tunelu. To by mohlo být hodně zajímavé. Je to výzva. Přistupuji k ní s pokorou a respektem, ale těší mě. Vážím si jí. A chci ji napsat. Přímo pro ni. Těším se. Zatím si samozřejmě s myšlenkou jen lehce pohrávám, osahávám ji, je to běh na jinou vzdálenost, než jsem zatím vždycky byla schopna udýchat.Ale už teď vím, že jsem do té myšlenky zamilovaná  a chci ji zrealizovat. Protože taková výzva se nemůže nechat ležet...Sbírám ji a jsem v napjatém očekávání....