Druhá letošní cesta do archivu. Tentokrát přímo do Národního. Trochu tedy konec světa, přes extrémně odpudivou stanici metra Opatov, kde se zastavil čas a ocitnete se uprostřed brutálního socialismu.
Archiv samotný je budova rozlehlá, mohutná, skrývající mnohé badatelny, depozitáře, studovny, knihovny či bufet, který samozřejmě studenty zaujal nejvíce. Ale poctivě si prohlédli všechno, co nám bylo nabídnuto, dokonce se nám jeden v labyrintu archivních chodeb ztratil.Ovšem zase jsme ho našli, tudíž se nestal zdejší archiválií, jak navrhovali jeho spolužáci.
Přítomni byli i badatelé, kteří studovali v bílých rukavičkách, jak je přikázáno, abychom archiválie nepoškodili. Třeba, když pátráme po minulosti vlastního rodu, což je asi pro nás nejpravděpodobnější důvod k cestě do archivu.
Žádné komentáře:
Okomentovat