Peníze EU

   Peníze jsou dneska (asi byly vždycky) zásadním hybatelem dění. Ty, o kterých se chci krátce zmínit, nejsou ale naše, ale ty evropské.  Brusel je údajně nějak přerozděluje a poté kontroluje, jak jsou využity. Člověk sice nenajde žádný hmatatelný důkaz nebo doklad, který by mu tato fakta nějak potvrdil, což je, upřímně řečeno, forma určité manipulace, na kterou ale vcelku dobrovolně akceptujeme. A když nám někdo sdělí, že jde o evropské peníze, pokrčíme rameny a chápavě si necháme líbit všechna příkoří, která z toho vyplývají. Jde přeci o peníze evropské unie, peníze, které dostáváme a tedy by byl hřích je nevyužít. Při troše snahy pak určitě nějaký ten fond zlepší i naše okolí a mohl by vyspravit i nějaké naše deficity.

Někdo by řekl, že přijímané peníze žádnou složitost nepředstavují, ale je to asi zjevně omyl. Vidím to na našich silnicích, které se nyní naráz všude opravují, údajně proto, aby se vyčerpaly evropské peníze. Že se přitom hromadně čerpá i trpělivost lidí, kterých se nikdo neptal, evropské peníze, které jsou mantrou všech, co o masivních uzavírkách rozhodují, s nimi nikdo nekonzultoval, ale součinnost se od nich vyžaduje. Takže se automaticky očekává, že všichni buď přestanou jezdit autem nebo budou trpělivě stát v nekonečných všudypřítomných kolonách (pan ministr dokonce všem empaticky poradil, ať si do auta vezmou minerálku a v poklidu vyčkávajíJ), že se do Vánoc nedostanou domů jinak než pěšky a to ještě krossem rozkopanou ulicí, že vycestovat někam znamená absolvovat několik minimálně padesátikilometrových objížděk , že život v permanentním hluku a prachu je vnímán jako příjemné očekávání budoucí růžové skutečnosti.

Nějakou dobu mi trvalo, že asi nebudu jediná, kdo se nad podobným faktem pozastavuje, ale ve finále je to asi to jediné, co můžeme. Pozastavit se nad tím, že všude kolem je všechno rozkopané, nikdo se nesnaží to nějak koordinovat, dokončit včas, v termínu či za nějakou rozumnou cenu. Jde přeci o evropské peníze, kdo by se namáhal nějakou efektivitou. V tomto ohledu je to v současnosti podobné jako kdysi s pětiletkami. Člověk by si neměl myslet, že někomu jde o nějaké zlepšení infrastruktury či životního prostředí, a už vůbec ne,že jde o lidi a usnadnění jejich života.

A ještě k těm evropským penězům. Možná je to problém nedostatečného vysvětlování. Kdykoliv se něco špatně vysvětlí a lidi to pochopí po svém, budí to prazvláštní vášně, to dá rozum. Jenže jak pracovat s pojmem evropských peněz? A jsou opravdu tak prazvláštně přidělovány?

 Kdyby nebyly takovou všezakrývající mantrou, mohly by být docela sympatickou záležitostí.   Například motivační.