...navštívili naši školu. Váleční Veteráni z Kosova, Albánie, KFOR a z dalších misí.
Debata na dvě hodiny.
Cítím se víc jako pacifista, ale povídání s těmito pány bylo zajímavé. Žasnu nad těmi drsnými zážitky, překvapuje mě, zas a znova, jak blízko nás v Evropě se dějí šílené věci. Nebo snad víc děly, bylo to horší, válka v Jugoslávii jejich očima má úplně jiné rozměry.
Stejně tak další jejich mise. Role zdravotníků...
Prostě věci, které člověk tak nějak ví, hrůzy tuší, ale když to někdo s vlastní zkušeností pojmenuje, přidá fotografie, vlastní emoce, je to najednou jiné, reálnější.
A vždycky jsem pak zas a znovu ráda, že žijeme v naší klidné kotlině, kde se neválčí. A obdivuji ty, co do těch konfliktů dobrovolně jdou, aby pomáhali. A bojovali, také, samozřejmě.
Tak to byl dnešní den s válečnými veterány.
Žádné komentáře:
Okomentovat