Červenec

 

 Červenec se nabízí jako měsíc okurkové sezóny. Všichni odjeli na dovolenou, není o čem psát. Případně lze jen nějaké kachny lovit a vytvářet zdání honby za senzací. Ale ve skutečnosti tomu tak vůbec není, letních událostí existuje víc než by jeden čekal.

Samozřejmě se nabízí klasická kalendářová klasika v podobě Jana Husa či Cyrila a Metoděje. Jenže není dobré z hlediska dějin červenec takto hrubě podceňovat. Znalci jistě vědí, že sem patří jednak přistání na Měsíci, jednak i počátek Velké, alias první světové války. Americký Den nezávislosti či francouzský pád Bastilly. Takže je to jako u všeho, když zapátráte po detailech, najdete úchvatný celek. Pestrou mozaiku červencových událostí…

Třeba takový detail, že se červenec jmenuje po slavném Caesarovi, tedy July jako Julius, je asi všeobecně známý. Jenže co český název?

Naši obrozenci tento letní měsíc bohužel pojmenovali velmi prostě, jako ten, co jde po červnu, tedy červenec. Jak vidno, i obrozenci měli své intelektuální hraniceJ.

  V červenci se ale kupříkladu dost bojovalo. Vzpomeňme dvě slavné bitvy s českou účastí. Bitva u Zborova, kde vyhrály československé legie, byla za první republiky dokonce státní svátkem, tedy druhého července.  Zajímavým paradoxem jejího bratrovražedného podtextu je historický fakt, že kdyby válka dopadla opačně, byli by z vítězů rázem vlastizrádci.

     Bitva u Hradce Králové sice tak velkou popularitu ve společnosti nikdy neměla, ale pravidelně se připomínala rovněž. Vlastně připomíná dodnes, její rekonstrukce patří k tradičnímu koloritu počátečních červencových dní.  Navíc je označovaná jako největší bitva na našem území, víc vojáků naráz zde údajně nikdy nebojovalo. Na bojišti, kde zemřely tisíce mladých mužů lze dodnes při troše štěstí najít knoflíky či zbytky střeliva. Byl to prostě tehdy opravdový masakr, když tam, u Královýho Hradce, lítaly ty koule prudce.., jak kdysi zněla píseň udatného reka kanonýra Jabůrka.

A svým způsobem bitva přímo vedla ke vzniku Rakouska – Uherska či a nepřímo i třeba i ke vzniku Národního divadla.

   Ve výčtu červencových bojových akcí určitě nelze zapomenout na defenestraci, tu první, což byla vlastně také bitva. Dost stěžejní pro naše středověké dějiny. Rozpoutala husitské války. Proběhla 30. července na Novoměstské radnici a krom již zmíněného husitství přinesla také letitý mýtus, který tvrdí, že husité nabodávali letící konšele na svá kopí. Navzdory fyzikálním zákonům, které jasně dokazují nesmyslnost tohoto tvrzení, vytrvale koluje v představách o první pražské defenestraci. Přičemž realita je mnohem jednodušší. Vzbouřenci nechali letícího úředníka dopadnout na zem a až tam ho surově ubili. Ale proti mýtu je někdy těžké bojovat. Navíc, výročí defenestrace láme prázdniny, připadá na konec měsíce, kdy už se dny zkracují a noci bývají až o hodinu delší než na jeho počátku.

  Proto zůstaňme u jeho počátku, kdy se všechno rozbíhá a chystá, protože co červenec neupeče, to srpen nedovaří.

Tak hezké léto.