Pokémoni

Kdo si hraje, nezlobí, říká dávný český bonmot, který se hodí na řadu různých životních situací. Často s tímto argumentem vyrukují rodiče, když se potřebují „zbavit“ dětí, ale často se podobně vymlouvají i dospělí muži, kteří se cítí být věčnými kluky.

Na tom sice něco je, byť někdy jde o argument opravdu ryze účelový. Ale hrát si je inspirativní a většinou zábavné. Možná by se i mezinárodní situace vyvíjela jinak, kdyby si mocní tohoto světa uměli hrát i s něčím jiným, než jen s důvěrou a podporou svých voličů. Zásadní otázkou pak samozřejmě je, k čemu hra míří. Zda jde o nějakou soutěživou či jen tak, pro zábavu. Zejména u současných módních pokémonů by mě to docela zajímalo. Od okamžiku, kdy se objevily v našem virtuálním prostoru, jde totiž zjevně o záležitost poměrně návykovou. Nejprve jsem tomu vůbec nevěnovala pozornost, když ale neustále potkávám věkově různorodé skupinky lidí s očima nalepenýma na display, začalo mě to kapku zajímat.

Ne snad, že bych chtěla také lovit, ale trochu víc jsem se informovala.

Stáhněte si aplikaci, to dnes jinak prostě nejde, a pak už můžete vyrazit. Mnozí prý díky tomu dokonce opustili bezpečí svých pokojů a pevných klávesnic, a vydali se do přírody. Sice za pokémony, ale hýbou se! Není-li jiná výzva k pohybu, asi díky bohu za pokémony. Nejspíš je to opravdu jedno, co vás donutí k procházce přírodou, i když běh za pokémony mi pořád přijde takový fantaskní…..

(no, nechci rovnou napsat fantasmagorieJ, ale všichni máme své…)

Nedávno jsem potkala skupinu dospělých, kteří s očima zabodnutýma do telefonu nelítostně kosili všechny povalující se lidi v parku, o dětech na pískovišti nemluvě. Prostě šli za pokémony. …

Nedávno jsem četla o řidičce tramvaje, která lovila i za jízdy, což ji následně stálo zaměstnání. Asi ale nebude jediná, kdo této lovecké vášni holduje i v pracovní době.

Někdy mě napadá, že čím větší blbost, tím větší úspěch. Člověk by řekl, že rozumného jedince nechají nějací pokémoni naprosto v klidu, ale zdá se, že napříč všemi věkovými kategoriemi všichni lovu propadli. Tvrdí, že je to super hra a že je při báječně pobaví a odreagují. Kupodivu, má tak velké množství příznivců, že se tomu i chce věřit.

Vidím v tom určitý nepoměr. Hry jsou, jak známo, k životu třeba, neb kdo si hraje, nezlobí:-). Ale běhat po parku s očima nalepenýma na telefon, který navíc musí být on line, s aplikací, která si o vás zjistí vše potřebné, mi nepřijde jako to pravé ořechové. Ale vysvětlujte něco podobného zaníceným lovcům, kteří loví pokémony. Navíc, doba je prostě taková. Tak snad, abych si šla stáhnout tu aplikaci:-).