Objevitelé

 Někdy se na výletech cítíme jako objevitelé. Někdy totiž narazíme na kouzelná místa se zajímavou atmosférou. Místa, kudy kráčely dějiny.

 Jako třeba u tohoto jezírka, na místech, která kdysi bývala na dně mořském. 

Dnes jde o tajemné klidné místo kousek od Prahy, kde lze načerpat novou energii. Popustit uzdu fantazii.  A v lesním tichu čekat,  zda se z vody nevynoří třeba dinosaurus. 

Objevovat lze ale lze i jiné úhly pohledu. Kupříkladu na vzdělávání, zda vůbec má být nabízeno všem, když většinově jde mnohým stejně jen o ten papír. Kdysi se říkalo o bumážku, dnes je to certifikát. Nebo vysvědčení, je jedno, jak to nazveme. Doklad o absolvování. V podstatě lehce sofistikovaná prezenčka:-)

Někdy může dobře míněný zákaz paradoxně vykonat víc práce než bezbřehá nabídka všeho. Jsem přesvědčená, že zakázat některé knihy či spisovatele, docela to pozdvihne zájem o čtení. Učinit něco hůře dostupným někdy pomůže.

   Objevuji - ale to už delší dobu - nově zapomenutá slova a slovní spojení, kterým dnes už děti nerozumí. Ne, že by bez toho nemohly být, navíc mají svůj newspeak:-), ale s tím čtením to souvisí. Slovní zásoba se zužuje, je taková prostší, řekla bych.