Někdo životem prochází jako veselý Ital, který v zimě
nepracuje a v létě tančí, jinému osud naloží takový náklad, že pro deset
dalších by bylo na rozdávání a ještě by se všichni prohýbali. Občas přemýšlím,
proč to tak je? Osud, karma, náhoda? Nevím, zřejmě to tak život rozděluje.
Vytipuje si nějaké kandidáty, které posléze intenzivně testuje. Pochopit systém
je vzhledem k nahodilému výběru poměrně nesnadné, neřku-li nemožné.
Nějak mě ale tahle teorie imaginárního výběru nepřesvědčuje.
Nechce se mi totiž věřit, že by to bylo nějak dané, jako že každý dostane
naloženo tolik, kolik unese či něco podobného.
Obecně dám víc na racio, ale v těchto oblastech racionalita nějak
nefunguje. Pro moje chápaní jsou podobné situace příliš astrální a
neuchopitelné, neumím si je logicky vysvětlit. Trochu si je mohu představovat
jako jakousi loterii, kde si také můžete vybrat milionový los nebo pořád jen
prohrávat. Ovšem loterii se lze vyhnout, sázet vás nikdo nenutí. Životním ranám
se nějak postavit musíte.
Otázek kolem tohoto záhadného jevu samozřejmě vyvstává
mnohem víc. Je to opravdu osud nebo geny? Mohu to nějak ovlivnit? Třeba
životním stylem, stravou, pohybem? Má cenu s tím bojovat? Když ale začnu hledat odpovědi, vyskáče další
dávka otázek, takže jsem rázem v začarovaném kruhu.
Určitou úlevu způsobuje nevědomost, která je odjakživa
krásná. Ale pokud se zeptáte, už v tom jedete. Jedna temná varianta za
druhou. Proč tomu tak někde je a jinde o něčem takovém nemají ani tušení vám
ale nikdo racionálně neodpoví. Vždy tam hraje roli nějaká tajemná karma či
osud, na co se mi ale moc věřit nechce, i když jiného vysvětlení se mi
nedostává. Když neexistuje pragmatická odpověď, nabízí se podobným teoriím
uvěřit…Zatím bych ale pořád ráda nějaké racio, tak dumám a hledám. Nejblíže
určitému uchopení je asi vize, že je něco mezi nebem a zemí, čemu dosud vůbec
nerozumíme. A že život vůbec není spravedlivý, ale to asi už dávno víme.
Proto bych do příštího roku přála víc té vyváženosti,
spravedlnosti a pochopení. Všem, co si to zaslouží. A co o to stojí. A také bych ráda nalezla ty racionálnější
odpovědi, ale zase aby těch přání do nového roku nebylo mnoho. Ono ve finále
asi stačí to jediné, klasické: hlavně zdraví.
A žít jako veselý ItalJ
Žádné komentáře:
Okomentovat