pondělí 4. května 2026

Novinový úvodník

 Přemýšlím, jestli ještě dneska někdo čte úvodníky v novinách? Jestli vůbec ještě někdo čte noviny? A lze tomu vůbec říkat noviny, když pojem noviny je odvozen od nějaké neobvyklé, nové zprávy, a takové už dneska vlastně neexistují?

 Zároveň mě napadá řečnická otázka, co je vlastně dneska opravdu nové?

Nic se neutají, všechno se ví předem. Tajemství už není tajemstvím, ale jen špatně načasovaným tweetem. Pojem novina je vlastně oxymóron.

Ale dobře. Řekněme, že přesto existuje malá, statečná skupina lidí, kteří noviny ještě otevírají. Třeba ze zvyku. Možná i proto, že papír pořád šustí příjemněji než notifikace v telefonu.

A tak pro ty, kteří čtou, se nabízí úvodník ve stylu májové nálady. S láskou ke všemu kolem, ke čtení, k lidem, k životu.

Vlastně, kdy jindy se zamyslet nad úvodníkem než v květnu? Úvodníkem všechno začíná, je to zvláštní literární útvar. Něco mezi zamyšlením, povzdechem a lehkým filozofováním nad světem. Někdy se tváří vážně, někdy je trochu rozšafný a jindy připomíná souseda, který se u plotu zastaví jen proto, aby řekl:

„Víte, já jsem nad tím přemýšlel…“

Asi jako já jsem přemýšlela o úvodníku. Ten má, podle mých myšlenkových pochodů, stejné privilegium jako květen. V květnu totiž začíná spousta krásných věcí, nejvíc těch láskyplných. Je to měsíc, kdy všechno nějak znovu začíná, má to svůj nový úvod.

Stromy začnou být zelené, způsobem, který naznačuje, že začínají růst a kvést. Lidé začínají víc chodit ven a tam začínají intenzivněji vnímat kvetoucí přírodu.

Básníci, a to i ti, kteří už dávno nepíšou, si najednou vzpomenou na verše o lásce a začínají veršovat.

Kdy jindy tedy přemýšlet nad úvodníkem než v květnu? Jako v době Nerudy už to nebude, takovou retrospektivu neplánuji. Ale nějaké kouzlo to pořád má.

Úvodník totiž stejně jako květen stojí na začátku něčeho nového.  Otevírá celé vydání. Má privilegium prvního slova, podobně jako květen má privilegium prvního opravdu krásného měsíce v roce.

V květnu začíná spousta krásných věcí. A úvodník, také stejně jako květen, je vlastně taková pozvánka k té očekávané kráse.

Srdečně vás tedy zvu do víru úvodních nových květnových zážitků a dobrodružství.

Psáno pro Listy Prahy 1, úvodník, který nakonec opravdu vyšel:-)




Žádné komentáře:

Okomentovat