otevři vrátka...
Kdo by jen tušil, jak mohou být dávné písně znovu aktuální.
Karel Kryl ale určitě patřil k těm, kteří to nejen tušili, ale snad i věděli. To, že všechno je jinak. Že kupříkladu pořád platí o ono dávné na vrchu huj, pod povrchem fuj.
Ale o tom to dneska není, byť v souvislosti s Krylem to nelze nezmínit, protože to byl zcela jistě vizionář. A už třicet let tady není. Nedožil se ani padesátky.
Třetího března roku 94 zemřel. Výročí jeho úmrtí - a za měsíc i výročí jeho narození- rezonuje s kulatými čísly letošního Roku české hudby.
Připomenutí života a díla Karla Kryla do něho zcela jistě patří.
Písničkář.
Muž s kytarou. Milovník slova.
Baví mě jeho texty. Mám ráda jeho písně.
A včera bylo to smutné výročí jeho odchodu. Zemřel v Mnichově, jak sám s říkal, v Mníšku pod Alpou.
Jaké by asi psal písně dneska?
Žádné komentáře:
Okomentovat