Ve světle toho, co se děje v mediálním prostoru, ale i celkově, ve společnosti, jsem si jen tak cvičně otestovala, jak lidé chápou rozdíl mezi veřejnoprávní a státní televizí.
Výsledek je docela tristní. Mnozí to vůbec nerozlišují, nechápou ten rozdíl, vlastně vůbec nerozumí tomu, oč tady jde.
Slyší na zrušení poplatků, na to, že je jim někdo z televize nesympatický a je tedy dobře, je už tam není, a to je asi tak vše. Nějaká veřejnoprávnost je jim ukradená.
Po pravdě, natvrdo napařené televizní poplatky úplně všem mě docela naštvaly, navzdory tomu, že je už roky platím. Ale ta novinka , kdy platit musíme ať chceme nebo nechceme, ta mě loni dost rozladila. Pořád si myslím, že tohle byla chyba, že donutili lidi platit i za možnost. I když prostě nemáš televizi a nesleduješ, plať!!
Navzdory tomu mi to, co se teď děje, hodně vadí. Možná mě to i trochu děsí, státní televizi a monopol fakt nechci.
Upřímně, nechápu, jak někdo může důvěřovat takové osobě, jako je onen Xaver..., ani nevím jaký.
Už od pohledu prapodivný člověk.
A takový je v Radě ČT a rozhoduje o ní? A není sám, ani zdaleka.
A přesto se zdá, že tito lidé najednou mají navrch. Nerozumím tomu, kam jsme se to nyní zhoupli.
A cesta ke státní televizi a rozhlasu je otevřená.
Je tu prý nějaký Matochův seznam, který údajně měl odstranit Wollnera, Fridrichovou a Moravce.
A ani jeden už tam není.
Je to náhoda?
A ten Matocha? To je člověk, kterému máme věřit, který rozhoduje v Radě ČT????!
Současní ministři se prezentují u Xavera, brnkají na struny těch nejhorších lidských vlastností, od závisti počínaje přes chamtivost a lakotou konče.¨
A ono jim to funguje.
Je to stejné jako kdysi, blahé paměti, Jakešův projev na Červeném Hrádku. Ta Zagorová, milá holka, ale víte, kolik bere? ( parafráze, samozřejmě)
Televize a svobodná média jsou i díky tomu na cestě do pekla, respektive na historické smetiště. Přichází čas vládních médií.
Jo, jo, máme co jsme chtěli.
Teda nechtěli, ale jsme v menšině a tak máme peška.
