Peruc

 Není to úplně cesta po stopách starých pověstí českých, byť to tak trochu vypadá. Ale šlo vlastně o náhodnou cestu z Panenského Týnce.

Peruc.

Místo, kde se kdysi setkal kníže Oldřich s fatální kráskou, pradlenou Boženou. Měl cválat kolem a její krása ho praštila do očí. 

Nutno konstatovat, že pokud tomu tak mělo být, tak Božena šla jeho povšimnutí dost naproti. Prala prádlo do půli těla nahá.

 To by si asi povšiml každý. 

Nicméně, kníže Oldřich si nejen všiml, ale on i Boženu "hodil na kůň" a odvezl si ji do Prahy. Co na tom, že sám byl ženatý a ona vdaná, prostě přání panovníkovo.

V Peruci tak mají nejen posvátný Oldřichův dům, ale i Boženinu studánku. Tam se to údajně mělo odehrát. Dneska by tam podobná romantika rozhodně vzniknout nemohla, jde o místo mimořádně ošklivé. Vůbec, celá Peruc na mě tak působila, nehezky, až špinavě. Krásný zámek, to ano. Ale hned kousek totální ruina. 

Památník Emila Filly, který to tu měl zjevně rád, zavřený. Do nekonečna. 

Otevřená vietnamská večerka a kolem ní pár prapodivných existencí. 

Prostě, takové až hodně nevlídné. A přitom tak důležité místo pro naše dějiny....

No, třeba se Peruc nelíbila jenom mě. Nebo jsem zrovna měla smůlu na divnou atmosféru. 

Cyklistka

 Podbrdské ženy jsem zatím nesehnala. 

Vyprodány. Asi budou dobré:-)

Zkusila jsem Cyklistku. 

Není to špatné, byť mě to úplně nevtáhlo jako Ženy slova. Ale čtu to s potěšením a radostí. 

V klidu, po kouscích....

Panenský Týnec

 Když Břežany, tak i Týnec. 

Sice jde o místa od sebe dost vzdálená, ale obě jsou Panenská.

Panenský Týnec je známý především svým nedokončeným gotickým chrámem. Když říkám především, myslím tím vlastně prakticky výhradně. Magickým, to ano. Ale je to takřka všechno, co  tato obec nabízí.

Stejně jako Týnec nad Sázavou je to opevněné  místo. Tedy bylo, samozřejmě. 

Týn jako pevnost. 

A panenský je od zdejších klarisek.

Gotický chrám má údajně disponovat silnou energetickou zónou, zásobárnou pozitivní energie. Však jsem si také všimla, že mnozí návštěvníci se tisknou ke zdem, patrně ve snaze tu energii nasát.  V okamžiku, kdy se zde sešlo povícero energie chtivých turistů, tak prostor připomínal sraz gekonů. Ale dlouho to nevydrželi. Byli to většinou cyklisté, tak bleskově načerpali vesmírnou energii a zase hurá dál na zdejší cyklostezku,

Nevím, nemám pro to citlivá čidla, vnímám podobné věci jen někde, a tady mi to úplně nešlo. Tím nechci říct nic negativního, v žádném případě nechci zpochybňovat místní magii. Jen asi nejsem kompatibilní se zdejším gotickým nabíjením. 

Ale reálně je to krásné a kouzelné místo.

Nabízejí dobrou kávu a plno zajímavých, údajně energeticky silných, suvenýrů. Něco jsme si koupili, tak jsem zvědavá, co to s naší energií udělá. Třeba se zítra probudím s energií vrcholového sportovce:-)

Panenský Týnec je jinak docela fádní, řekla bych. Takové ospalé, tiché až nezajímavé město.                                          

                                                    Ale ten chrám, ten je krásný

 

Panenské Břežany

 Místo, kam už jsem se dlouho chtěla podívat.

 Je to nedaleko Prahy, přesto šlo o první návštěvu. 

Za války tu bydleli dva velcí váleční zločinci. V horním zámku Karl Herman Frank, 

v dolním pak Reinhard Heydrich. Odsud také vyjel na svoji poslední cestu. 

V horním zámku je muzeum. 

Dolní je ruina, kam se nedá jít, protože je v soukromých rukách. Nejde ho pomalu ani najít, protože navigace nás vytrvale naváděla do nějakých privátních prostor. 

Nakonec jsme jen koukli na zavřenou a polorozbořenou bránu, dovnitř to prostě nešlo. Takové velmi nevlídné prostředí i okolí. 

Ale muzeum v horním zámku je naopak velmi hezké. Zámek je upravený, kolem je rozlehlý park. 

Můžete si tu dát kávu. 

Nemůžete sem se psem, to je pro nás vždycky komplikace. Ale když je pejsek v batohu a neběhá, tak nám to nakonec dovolili a do parku jsme s ním mohli. Nový batoh právě pro tyto účely tak splnil svůj účel. 

V úvodu několik panelů s K. H. Frankem. 

Nedávno jsem poslouchala v rádiu pořad o soudním procesu s tímto zločincem. Bylo to zajímavé a v mnohém pro mě i překvapivé. 

A jeho skleněné oko je také v muzeu, jen ne tady, ale v Liberci.  

Park je příjemný, expozice zajímavá. Jeden by neřekl, že tady kdysi bydlel takový mizera jako K. H. Frank. 

A kávu tady mají dobrou. 

Zajímavý cestovatelský zážitek.