A byl to zážitek. V odkazu na sobotní udílení Lvů opravdu nechápu, podle čeho ti akademici rozhodují. Pokud má v ocenění jít opravdu o dobrý film, s přesahem, skvělými hereckými výkony, pak nerozumím tomu, že tu cenu nedostal. Za všechno. Za výkony, za scénář, za režii, prostě za vše.
Už dávno tomu od okamžiku, kdy jsem měla v kině tak silný zážitek. Filmový, umělecký, lidský. Zhruba tak od třetiny filmu jsem brečela. Jde o tak hluboký a silný příběh, výborně napsaný a geniálně zahraný, že jeho dozvuky vnímám ještě teď. A asi dlouho budu.
Je to vlastně pořádná deprese, ale určitě stojí za zhlédnutí. Spoustu emočně silných scén. Humor, který tam nechybí, tomu dodává onu lidskost.
Prostě film, který si zaslouží nejen ceny, ale hlavně návštěvu kina. Protože pokud se točí takové filmy, pak má tohle umění opravdu smysl.
A cenu za skvělý výkon by si zasloužili všichni, paní Rázlová i pan Roden, ale i Antonio Šoposki v roli syna či Zuzana Kanocz jako partnerka Karla Rodena. Prostě tady nebylo hluchých míst.
Takže za mě, Tancuj Matyldo, úplně nejlepší film. Vybavte se zásobou kapesníku a jděte do kina.
Žádné komentáře:
Okomentovat