Takové velké štěstí

 A ještě jednou.  Jede se dál. 

Nejnovější kniha od Scarlett Wilkové. Takové velké štěstí. 

Tentokrát se věnuje venkovskému prostředí, které po válce ničí kolektivizace. Osudy sedláků, označených za kulaky. Jak jim zabrali majetek, vyhnali je z jejich domovů, mnohé z nich uvěznili. 

Navíc to celé začíná tím, jak ruští osvoboditelé znásilňovali ženy na území, které osvobozovali  a zároveň obsazovali. 

Je to silná kniha a smutný příběh. 

Hezky se to četlo, zase jsem to musela hned dočíst, jak to asi dopadne. Nedá se to odložit. 

 Nenabízí to ale moc naděje. 

Naopak, nabízí otázky, které si často nepokládáme. Připomíná věci, na které zapomínáme 

a rádi je vytěsňujeme. Za mě je to úplně skvělá kniha. A strašně smutný příběh. 

Nicméně, už se těším na její další novou knihu. 

 

Desetkrát a dost

 Asi symbolicky, je to zatím poslední kniha, kterou od této autorky doma mám. 

Takže bude chvíli opravdu dost. 

Nicméně, zatím to byly super čtenářské zážitky. Jistě to bude i tahle kniha.

Příběh je současný, seznamovací, opět s řeckými prvky, takže čekám takovou letní příjemnou oddychovku. 

Prostě desetkrát a dost

Až uvidíš moře

 I v září pokračuji se Scarlett Wilkovou. Vracíme se do Řecka.  

Příběh řecké občanské války u nás většinově není moc známý. Třeba učebnice dějepisu se mu skoro vyhýbají. 

I z tohoto důvodu je ta kniha dvojnásob zajímavá.

 A jako všechny předchozí, i tahle mě moc baví. Těžko se od ní odtrhuje, potřebuji to dočíst. Moc tuhle historii neznám, tak si užívám čtení a ještě se vzdělávám. 

Skvělé.

Moc se mi líbí, jak má každý ta postava na události jiný pohled, jak to hezky autorka zpracovává. 

Super záležitost. 

Podbrdské ženy

 Konečně jsem je sehnala. Respektive, sehnaly mi je 2veverky. 

A tak hurá do toho. Je to tedy pěkně tlustá kniha. To mám ráda, nabízí  možnost dlouhého čtení. 

Těším se na ně, na Podbrdské ženy. 

Ty chladné oči

 Moje oblíbené setrvávání u jednoho osvědčeného autora.

Když se mi líbí, vracím se. Často a ráda. 

Tentokrát jsou to chladné oči od Scarlett Willkové. A to mě ještě čeká bestseller, Až uvidíš moře. 

Dnes jsou to ale Chladné oči.

 A napínavé a zajímavé čtení. Fascinuje mě, jak autorka dokáže zachytit přemýšlení a uvažování těch lidí, jejich mentalitu. Jak propojuje všechny osudy. Stejně jako ta předchozí kniha i tahle je chytlavá, nutí k přečtení na jeden zátah. 

Baví mě. A nutí k přemýšlení.

Super čtení

Když přišli psi

 Moje další setkání se Scarlett Wilkovou. Když přišli psi. A úžasné. Je to příběh, od kterého se nedá odtrhnout. Musela jsem to dočíst na jeden zátah. Je to historie kraje, který moc neznám, stejně jako jeho dějiny. Jsou to dějiny, detektivka, psychologie, všechno v jednom. Výborně napsané. Pořád o tom musím přemýšlet, vracet se k tomu. To bylo prostě super čtení.

 

Nultá hodina

 Někdy se mi stane, že se zakousnu do jednoho autora a jedu víc jeho knih v řadě. To se mi teď stalo s Janou Poncarovou a je to hezké objevování autorky. 

Tentokrát je na řadě Nultá hodina. Láká mě námět, návrat do poválečného Československa. A také to, že jde o prolínání minulosti se současností. 

Uvidíme...

Jak Hitler ukradl růžového králíčka

 Dneska je to sice čtení primárně určené pro děti, ale čte se hezky i dospělým. Je to příběh německých uprchlíků před Hitlerem, třicátá léta dvacátého století. Hezky a s citem napsané.

Cyklistka

 Podbrdské ženy jsem zatím nesehnala. 

Vyprodány. Asi budou dobré:-)

Zkusila jsem Cyklistku. 

Není to špatné, byť mě to úplně nevtáhlo jako Ženy slova. Ale čtu to s potěšením a radostí. 

V klidu, po kouscích....

Ženy slova

Navazujeme na včerejšek. A to je ta je super knížka. 

Alespoň pro mě, je tam to, co mě hodně baví, objevovat zapomenutou minulost. 

V tomto případě jde o ženy spisovatelky. 

Mnozí lidé si myslí, že jsme měli jen Boženu Němcovou, případně tam figuruje Karolína Světlá. Když se ale ponoříte hlouběji, začnou se objevovat další. Ale pořád jsou to dost známá jména, třeba Eliška Krásnohorská.

Jenže Jana Poncarová, současná mladá a úspěšná autorka, jde ještě dál. 

Přibližuje osudy úplně zapomenutých spisovatelek. 

Ne tedy všech, v knize je jich osm a je mezi nimi Marie Majerová, ta zas tak zapomenutá není, jako je hodně spjatá s minulým režimem. Nicméně, zde je kladen důraz na její zapomínanou stránku, dobu předválečnou. 

A pak je tu třeba Vlasta Javořická, Felix Háj- pseudonym pro autorku Káji Maříka, a další. Super čtení.

Ludmila Grossmanová -Brodská tam není, tu jsme objevili při našem putování středními Čechami, se kterými jsou mimochodem, spojovány a zde uvedené autorky, třeba Mníšek pod Brdy a Kája Mařík, tedy Marie Wagnerová, alias Felix Háj.

Kniha je to velmi inspirativní. Zkusíme i další autorčiny knihy. Zálusk mám na Podbrdské ženy

Zlatá stuha

 Dnes to bude o Zlaté stuze.  

Je to významné ocenění v oblasti literatury, proto mi přijde smutné, že v širokém povědomí se o něm zas tak moc neví.

Letošní vyhlašování proběhlo v Muzeu literatury Účastníků z literárního světa tam bylo plno, jak říkám, je to významné ocenění.

Účastníků z mediálního světa tam bylo minimum. 

Jedna z účastnic mi to vysvětlila tím, že literatura nikoho nezajímá, proto tam nejsou média.

Vlastně to vím, ale na druhou stranu jsem oponovala třeba tím, že kupříkladu mě třeba nezajímá fotbal, ale všude mi ho cpou, tak že to ve finále pronikne i k mému antifotbalovému vědomí. 

A že stejné by to bylo i s literaturou, kdyby se o ní, a třeba konkrétně i o Zlaté stuze, případně o zajímavém Muzeu literatury, víc psalo a mluvilo, tak by se o něm i víc vědělo.    Odpovědí mi bylo apatické pokrčení rameny a nesouhlasné zavrtění hlavou. 

No, dobrá, tak alespoň tady. 

Zlatou stuhu získala kniha Martinů. Logicky, příběh Bohuslava Martinů. Navázala tak na skvělou knihu o Smetanovi, která cenu získala rovněž. 

Nakladatelství Verzone.

Martinů je pro milovníky historie, hudby, výtvarného umění- prostě po všech stránkách zajímavá kniha. Třeba i jako dárek ideální.

Každopádně se i hezky čte, takže i čtení na neděli. 

Nebo jenom malá zmínka o velkém úspěchu:-)

Muž z Brna

 Humorná kniha o Brně. Nevím tedy, jestli to není trochu protimluv, ale čte se to hezky. Navzdory tomu, že to čtu v Praze.

Proti Brnu nic nemám a většinou ani na jeho úkor nevtipkuji. Když jsem tam byla, líbilo se mi tam, byť mě překvapilo tím, jak je malé. Jako by vtip, že jde o poslední obydlenou zatáčku před Vídni ožil....Ne, říkám, že na jeho úkor nevtipkuji, tak se toho držím.

Kniha vtipná, veselá, zábavná. Hezky napsaná. Dobře se čte. 

Až pojedeme na výlet do Brna, vezmu si ji s sebou.

Vzplanutí

 Další z detektivek Jiřího Březiny. A opět je to super. Zajímavý nápad. Hezky rozvinutý. Propojení časových rovin. A hezká čeština. Prostě všechno, co mě na knížkách baví. Super čtení.

Hrad ve Skotsku

Mám Skotsko ráda, tak nešlo nesáhnout po této knize. A je z toho hezké nedělní  čtení. Už s nádechem letní romantiky. 

Zlá babička

 Babičky prý bývají hodné. 

Tak tahle asi nebude:-)

A nebo i bude. Anotace příběhu je totiž o tom, že jde o ženu, kterou její vnoučata a příbuzní vnímají jedním směrem.

 A ono je všechno jinak, jako vždy.

Vidím to na hezký vesnický historický román. Čtivý, dramatický a zajímavý. 

Neopouštěj mě

 

Nahlédnutí do britské literatury,  byť autor  Kazuro Ishiguro je japonského původu. Příběh je dystopický a byl podle něho natočen i film. Ani jedno jsem dosud neznala, byť oboje už je pěkně vousaté. Kniha je z roku 2005, film o pět let mladší.  Načetla jsem si, o čem to je. Téma zajímavé.

Logicky zkouším nejprve knihu. Pak třeba přijde na řadu i film.

Začátek vypadá slibně, minimálně je to hodně čtivé...

Zpověď

 Obal knihy vypadal, jako by to byla kniha o nás, respektive  jen o mně, jako o té stárnoucí trosce, ovšem  bez jezevčíka:-), protože pes na obálce tedy jezevčíka moc nepřipomíná. 

Ten titul byl natolik lákavý, že jsem ho zkusila. 

A jde o veselé čtení, příjemně napsané , s vtipem a nadhledem. Příjemná oddychovka. Prostě zpověď....

Baví mě to. 

Žila jsem příliš krátce

 Taková modrá krev v knižním vydání. Mám ráda ten televizní cyklus, tak zkouším i tuto knihu. Nějaký ponor do života šlechty, která to u nás má asi docela složité. Příběh hraběnky Kinské neznám, tak jsem zvědavá, co se dozvím. Anotace říká, že jde o příběh Nory Kinské, která se rozhodla, že nebude žít jako princezna,ale půjde si svou cestou. A rozhodne se pomáhat válečným zajatcům na Sibiři. 

V reálu to byla Norbertina Kinská a to, co kniha popisuje, opravdu učinila. A opravdu žila jen krátce, zemřela ve 34 letech, při porodu druhého dítěte. 

Válka rybníkářů

 Knížka, která zachycuje dobu Rožmberků. Petra Voka. A slavných rybníkářů. Je to pojato jako detektivní příběh....

Znám dosud jen Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan a Štěpánka Netolického, tak jsem zvědavá, koho nového objevím. 

Nový je pro mě i autor, zaujalo mě historické téma. začátek vypadá čtivě a slibně.

Bratři

 Seznamování se s čínskou literaturou. Nahlédnutí do jiného světa. Zajímavé čtení.