Jedna z dominant Hradce Králové je zároveň i rozhledna, tudíž ji řadíme do naší letošní rozhlednové road movie, a stává se tak rozhlednou číslo 4.
Celý prostor je zrekonstruovaný, příjemný, podbarvený nevtíravou hudbou, doplněný zajímavými barvami.
A krásný výhled na město, navzdory deštivému počasí. Stojí za to vystoupat těch víc než dvě stě schodů. Kouknout se na svět z výšku. Pokochat se městem Elišky Rejčky.
To vše nám nabídla Bílá věž . Nejen na Bílou sobotu:-)
Další letošní rozhledna patří spíš k minirozhlednám. Ztracená v lese, vyrobená hezky ze dřeva, dvě patra. Babí hora se to tady jmenuje. Takže jsme vlastně ve svém:-)
Leze se tam sice dost příkře, jako po žebříku, ale je to kousek nad zemí. Ale trochu vidět bylo, tak jsme se porozhlédly po kraji a odškrtly si další dosaženou metu.
Druhá letošní rozhledna. Nedaleko táborské zoo. V zimě sice dost opuštěná, ale přístupná, takže jsme si ji vyšláply. A Tábor jako na dlani:-)
Na naší oblíbené rozhledně Špulka jsme se o víkendu pokusili zahájit druhý pokus o zdolání určitého počtu rozhleden. Na počátku covidu jsme zkusili první pokus, ale skončil přibližně u pěti návštěv. Nevydrželi jsme:-)
Tak letos znovu.
Rok 23 vyzývá k dosažení 23 rozhleden. To se dá. Tak uvidíme.
Špulka je číslo jedna.
Navštívili jsme ji v lednu, ale fotky vypadají spíš jarně. Od doby naší poslední návštěvy přibyly drobné minirozhledny, které vám dole umožňují zvýšený rozhled do okolí.
Je tu krásně upravený prostor, zjevně to tu žije.
Les je kolem trochu prořídlý, což zase ale nabízí větší výhledy. Cestou narazíte na několik naučných stezek, můžete si s dětmi zahrát na rybáře či velké venkovní Člověče nezlob se. Cestu lemují krásně vyřezávané sošky a lavičky, zjevně je zde velmi zručný řezbář.
Když vylezete ( nebo vyfuníte) až nahoru, a je počasí, pak je super výhled.
Až do Krkonoš.
Takže Špulka letošní rozhledna tour zahájila.
Uvidíme na konci roku, kam doputujeme:-)
