čtvrtek 28. března 2024

Zelený čtvrtek

 Když zelený, tak důkladně. Už s sebou nese volný den, takže se ta zelená hezky mění v relaxační. Má se odpočívat a nabírat energie pohledem do zeleně. Tak dnešek je k tomu přímo ideální. 

A obědvat se dá třeba špenát. 

A z velikonočních tradic? 

Asi ranní otužování, nějaká ledová koupel. Měla by přinést zdraví. 

Ke snídani něco s medem, nejlépe domácí jidáš. Rovněž údajně přináší zdraví. V případě medu o tom moc nepochybuji, jidáše zas tak zdravé nejsou. Ale dobré, a tak se to vyrovná.

Neměla by být dnes žádná hádka, stejně jako je zapovězená finanční půjčka.

 A  večeře, samozřejmě. Snad ne poslední, byť ta Poslední se dnes připomíná. Chléb a víno. 

Ateisticky asi tedy zůstaneme jen u rozjímání u nějakého dobrého vína.

A krom velikonočních zvyků a oslav se dnes narodilo plno zajímavých lidí. 

Komenský, kupříkladu. Díky mu za Den učitelů.

Pak Hrabal, který má dnes dokonce jubileum. 110 let. Tak snad nebude v álejích zase nabl....:-). 

O Velikonocích by se to fakt nehodilo, byť Hrabalovi samotnému by to asi přišlo jako dobrý námět pro nějakou povídku, neřku-li román.

Zdeněk Svěrák má také narozeniny. A také to byl učitel. 

Narodil se i Rafael Santi či Anna Karenina, slavná překladatelka. Je to tedy datum, které přeje nějak umělecky založeným lidem. Pedagogům:-)

Tak ať se pěkně zelení:-), když je ten Zelený čtvrtek. 

Ale protože všechno je vždycky jinak, i Zelený čtvrtek je vlastně původně lkavý, respektive naříkavý. To už je ale dneska jedno. Je to prostě krásně zelený volný den. A jak nejlépe oslavit Den učitelů než prázdninami:-)?
















středa 27. března 2024

Škaredá středa

 Právě dnes. 

Nese s sebou několik dalších názvů. Někdo ji vnímá jako Svatou, jinde se ujal víc termín Sazometná. Ti, co se o dávné křesťanské ani velikonoční zvyky moc nezajímají, ale tuší, že byla nějaká středa, si ji často pletou s Popeleční středou. 

Popeleční nebo škaredá, prostě středa. Ostatně, někde je to legálně zaměnitelné, takže vlastně nikdo neví, co je úplně správně. 

No, ale  dneska  ta Škaredá, která dnešní s sebou nese připomínku události, kdy se Jidáš škaredil na Ježíše.  Tak se my, lidé, raději dneska nemáme šklebit, či spíše škaredit, abychom nedopadli jako Jidáš, který ve finále sice získal svých třicet stříbrných, ale nakonec se oběsil. 

Takže dnes raději s úsměvem, protože jidášský peníz za blbou náladu nestojí. Navíc, dneska je moderní žít flow, tak co se mračit.  

Má se také vařit nějaké "škaredé" jídlo, tedy trhance nebo různé varianty placek, které hodíte na talíř, kde vypadají škaredě. Ale zase skvěle chutnají, takže škaredé jídlo si dneska s velkou chutí dám. A jaké zákusek nějaký delikatesní jidáše. I když si nejsem úplně jistá, zda se jidáše nemají jíst až na Zelený čtvrtek, nějak se mi ty tradice a zvyky proplétají. Asi do nějaké velikonoční pomlázky. 

Intenzivně se totiž  dneska rozjíždí Pašijový týden, který sice začal už v neděli její Květnou variantou, ale dnes získává spád. 

Velikonoce jsou za dveřmi.

A s nimi školní prázdniny:-),takže k nějakému škaredění opravdu není důvod.






úterý 26. března 2024

Pohlednice

 Podobně jako před vánočními svátky, i před těmi velikonočními, přichází doba pohlednic. Je to takové ladění se na svátky, byť na volné dny se letos nijak zvlášť ladit nemusím. Sváteční volno vítám s velkou radostí.  Pohlednice si ale nedám vzít, tak se ladíme:-).

Teplé únorové počasí nastartovalo letošní jaro výrazně rychleji, proto se zima posledních dnů jeví jednak nevítanou, jednak i škodlivou, neb to vypadá, že zničí všechno, co už tak horlivě a rychle kvete. Proto je i nutné doufat ve velikonoční zázraky:-).

I kočičky už byly mnohde odkvetlé.

   U Velikonoc je zajímavé, že jsou jak křesťanské, tak si přijdou na své nevěřící. A nejen Tomášové, ale i ti, kteří se nazývají ateisty. Ti tedy kupříkladu mají poklady, které se v pátek dají hledat, dá se běhat s řehtačkami a o pohanském pondělí s pomlázkou ani nemluvím.

Věřící mají své církevní rituály.

A ti, co nejsou ani věřící ani nevěřící mají prostě svátky jara. 

Snad bude i hezčí počasí:-) 

Takže užívejte svátků podle svého naturelu. 

Každopádně začíná ta hezčí, světlejší a vlídnější část roku. I s tou velikonoční změnou času:-) .

Hezké Velikonoce.






pondělí 25. března 2024

Žoldnéř nebo žoldák?

Doba, kdy nám takřka za humny duní děla, přináší do našeho světa i občasné diskuse

 o vojenství a armádě. Ve škole se mi to kupříkladu děje více než tomu je v dobách klidových a bez hukotu tanků na doslech. 

Sama mám někdy takový smutný pocit déja vu, když se (podle mě dost bezstarostně tedy) mluví o možnosti jaderné války. Jako bych viděla ta dávná děsná dětská cvičení v igelitových sáčcích a plynových maskách podbarvená ječivými příkazy, že zalehnout je třeba směrem k epicentru výbuchu.  

 No, tak to se naštěstí neděje, ale určité drobné vojenské prvky se mi do debat dostávají. Nedávno kupříkladu šlo o jazykový význam slova žoldák či žoldnéř. Zastávala jsem názor, že žoldák je spíš hanlivý výraz, zatímco žoldnéř je asi běžný současný voják. 

Nicméně, moji studující oponenti to tak nevnímali, jim to spíš splývalo. Dva výrazy pro jednu činnost. 

A než jsme se dobrali nějakého relevantního výsledku, slyšela jsem v jakési televizní besedě, že dnešní doba už má pro tyto vojáky jiný termín a tím je kontraktor.

 Asi dle podpisu vzájemného kontraktu, myslím si. 

Někdy tedy vážně nevím, jestli ta jazyková korektnost není až přehnaná. Kontraktor??

 Jazyk se logicky vyvíjí, výrazy zastarávají, ale některé změny mně osobně přijdou prapodivné. 

Nu, ale zase na druhou stranu, jsem poučena, ani žoldnéř ani žoldák, ale kontraktor.

Na přetřes tím pádem přišla i jiná vojenská témata, kupříkladu povinná služba či ženy v armádě. Někteří by na vojnu i šli, ( někdy i šly). Vnímají to jako potřebné. 

Někteří se z toho obrazně osypali, to tedy v žádném případě. 

A většině to ale bylo ukradené, diskuse tohoto typu ve veřejném prostoru ani nezaznamenali. Z těch tedy patrně nebudou ani žoldáci ani kontraktoři😊.

Jak vnímáte žoldáka vy? Je to hanlivé, hovorové nebo je to prostě stejný jako žoldnéř?

I když v době kontraktorů je podobná diskuse už vlastně o ničem. Je z toho jen glosa

o vývoji jazyka:-).




neděle 24. března 2024

Hysterie

 Dnešní čtení je zábavné, relaxační i pracovní zároveň. Objevila jsem / díky studentům/ tuto autorku i knihu, tak zkouším číst a hledat cestu, jak dětem přiblížit národní obrození. Aby to nebyl telefonní seznam jmen, ale příběhy lidí. Pravda, na první seznámení s obrozenci to asi úplně není, přeci jen musíte něco znát, abyste mohli vyvracet zažité mýty, zkostnatělé fráze či strnulost některých učebnic. Ale asi při troše snahy to jde i jako seznámení se s buditeli. Je to vtipné, svižné, poučné. Mohu vlastně i doporučit rodičům, co hledají inspirativní četbu pro svoje děti. Nebo dětem samotným. Osobně bych asi nevolila do názvu slovo hysterie, příliš mi v něm rezonuje jakási podbízivost, ale třeba jen nerozumím řeči jiného kmene. Ve finále jde o veselé a zajímavé čtení, takže za mě hodně dobrý:-)


sobota 23. března 2024

Franz a kavka

 Dneska divadlo.  Na zábradlí. Takové edukační představení. Prý pro malé inťoše, jak anoncují na stránkách. 

A bylo. Ale nejen pro ně. Pro všechny zúčastněné

Zajímavé. V roce Kafkova výročí - je to letos sto let od jeho úmrtí - jde o takové připomínající představení. Sice si myslím, že Kafku znají všichni, ale asi to tak úplně růžové nebude. My tedy dneska víme o něco víc. 

A byl to dobrý "proces", který přinesl poznávací "proměnu." Ani jsme nemuseli nikam na "zámek", i tak to byl zážitek velký jako "Amerika". 

Je to  krásný příběh, něžný a vtipný.  Má myšlenku i spád.  Je výborně zahraný. Byla jsem nadšena, tou energií. Moc šikovné mladé herečky. Hrály skvěle. Žasla jsem nad jejich talentem a schopnostmi. Mají to v sobě, umí.

 Bavila jsem se na dětském představení, které bylo zahrané s citem pro děti, ale i dospělí si přišli na své. 

Pro děti na seznámení s Kafkou úplně skvělé:-). A pro dospěláky rovněž. Krásně si všechno připomenou. A když jim pak docvakne, že všechny Kafkovy sestry zemřely v koncentráku, tak je to i mrazivé uvědomění si historické reality. 

 Vřele a upřímně doporučuji.

A teď ještě do DOX, kde je zajímavá výstava o Kafkovi.

Dneska to ale hlavně byla taková Proměna ve velký  kulturní sobotní zážitek Na zábradlí. 















pátek 22. března 2024

Psí Letná

 Letná má několik speciálních vrstev. Fotbalovou, o které jsem již několikrát psala. Hipsterskou, kavárenskou, kulturní...

Je i automobilová Letná, kde se řeší hlavně parkování a zelené balisety. Pak vztah řidičů a cyklistů, přičemž minimálně na sociálních sítích to vypadá na absolutní nesmiřitelnost a nenávist mezi zástupci obou skupin. 

Další specifickou letenskou skupinou jsou pejskaři. Letná je opravdu dog free, psů je tu asi víc než aut, jsou veskrze vítaní, mohou do obchodů, do kina, mají svůj kosmetický salón. dog toown, prostě život na Letné je opravdu pro (nikoliv pod) psa.  V něčem je to podobné jako u aut, zejména na sociálních sítích to vnímáte hodně silně, buď jste pro nebo proti. Diskuse o psím lejnu jsou na denním pořádku, mnozí se svou nenávistí k čoklům (cituji) a jejich pánům netají, zatímco ti druzí se zase sdružují ve své silné psí lobby, která společně čelí antizvířecímu "útlaku".  

Tomu se ale moc věnovat nechci, byť jsem to nedokázala nezmínit. Inspirací k úvaze mi dnes byly psí osudy.  Jak se tu pejsci objevují a pak zase mizí, jak někteří mají radostný život a jiní opravdu pod psa, kdy se celý den trápí o samotě v zavřeném bytě. Jak někomu psí společnost nahrazuje tu lidskou a že ne vždy je idea, že děti mají venčit pejska, tou opravdu správnou. 

Mnohdy se tu poznáváme hlavně podle psů. Když jdeme s Tobiášem, zdraví mě tolik lidí, že jsem vždycky překvapená, kolik lidí znám. Když se Tobiáš vypraví přede mnou, tak často vidím, jak ho oslovují a drbou lidé, o kterých ani nevím, že je znám. A když náhodou jdu letenskými ulicemi bez psa, nezdraví mě nikdo, ani ti, které si troufám poznat. Oni bez psa nepoznají mě. 

 Někdy někoho dlouho nevidím, pak se potkáme s jiným pejskem. Ten jejich původní zemřel. A že jsou to  často hodně smutné odchody. Někdy nemoc, jindy útok bojových psů, naposledy rakovina u malého pejska. Býval veselý, energický a v deseti měsících ho skolil nádor. To jsou pak smutná setkání. Psi, jak hodně žijí s lidmi,  vlastně mají i lidské choroby. Umírají na infarkt, cukrovku či prostě mají depresi. 

 Ale to už je smutná stránka věci. Dnes to mělo být hlavně to veselé psí Letné. Že patří ke koloritu čtvrti a žijí tady. Taková psí terapie