Včera jsme absolvovali první kolo rozhovorů s pamětníkem doby předrevoluční. Tedy absolvovaly ho děti, já jsem byla jen jako koordinátor a doprovod.
Našim úkolem je zachytit osud někoho v rámci projektu Žijí mezi námi. Proto jsme hledali
v nejbližším okolí naší školy. A našli jsme ve Vinoři.
Včerejší pondělní chladné ráno nás tedy zavedlo na okraj Prahy, do míst, kde na faře probíhaly schůzky, kterých se účastnila Milada Horáková.
My jsme ovšem mířili za panem Synkem, který se stalo dobrovolnou obětí našeho zpravodajského záměru.
Přivítal nás u sebe doma, což samo o sobě je znakem velkého odvahy, protože pustit si do soukromí sedm neznámých pubescentů, učitelku a psa, to je dost statečné.
Strávili jsme tady celé dopoledne. Nutno konstatovat, že plodné.
Děti se ukázaly v tom nejlepším světle. Všichni byli zvídaví, empatičtí, vtipní, slušní...
Jejich otázky byly pečlivě připravené. Vše se natočilo, aby se z toho nechal udělat medailonek, portrét a prezentace.
Děti si prohlídly fotografie v albu, což samo o sobě je pro ně docela historie, protože kdo z nich má dneska rodinné fotky v nějakém reálném albu?
Fotografie jsme pořizovali i my, abychom měli dokumentaci. Na závěr nás pán ještě provedl po Vinoři a pak už jsme se museli rozloučit. Vraceli jsme se do školy.
A že to byl zážitek!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat