Je
to pořád dokola. Co pamatuji, tak se pořád mluví o penězích ve školství. Jak je
třeba učitelům přidat, dobře je zaplatit či jim zlepšit jejich společenskou prestiž
tím, že budou mít plat srovnatelný s ostatními profesemi, kde se vyžaduje
vysokoškolské vzdělání. Veřejnost musí zákonitě nabýt dojmu, že kantoři jsou v balíku,
navíc nezaslouženém, protože přeci mají ty prázdniny. Realita je samozřejmě
jako vždy jiná, nicméně vždycky se dokáže objevit něco nového, co umí překvapit.
Třeba současný mediální humbuk o přidání kantorům a sebrání peněz na
nepedagogické pracovníky. Jako by snad nějaká škola mohla dobře fungovat bez
hospodářky, školníka či kuchařek.
Ministerstvu
se to vždycky snadno vypustí do éteru, přidáváme učitelům. Hezky to zní.
Jenomže zbytek věty se většinou nedopoví. Slyšela jsem to z míst nejvyšších
už tolikrát, že jako učitelka bych musela dávno být milionářkou.
Vztahy
mezi školstvím a veřejností jsou dávno napjaté jako struna. Rozladěná, řekla
bych. Vyluzovat nelibé tóny je tedy víc než snadné.
Teď
se navíc vráží klín mezi zaměstnance škol jako takové. Vyjmout z přidání /
byť fiktivního, protože slibem, jak známo nezarmoutíš/ peněz nepedagogické
pracovníky, je přinejmenším hloupé, neřkuli že až zákeřné a arogantní. Zvládne
to každý, kdo postrádá jakoukoliv empatii a myslí jen na politické body,
nikoliv na lidi, kteří v těch školách pracují.
Mimo jiné jsem se dočetla, že počet učitelů bude
omezován. Říkám si, zda to nejde proti trendu, který je roky hlásán, a totiž,
že je tu nějaká snaha, aby byl prostor pro individuální přístup ke studentům.
Nevím, jestli to v počtu třicet a více dětí ve třídě lze. Jinak než navýšit
počet dětí ve třídě totiž množství kantorů snížit nelze.
Odborníci
v politice tu ovšem asi nejsou od toho, aby problémy řešili, ale spíš je
vytvářeli. Protože oni to skutečně tak mnohdy dělají.
Nesleduji politickou kariéru nových ministrů a
jejich rychlokvašných poradců, ale už je pochopila, že odtržení od praxe je stále
větší a větší. Jestliže se kolem školství pořád vytváří jakási bublina, je zřejmé,
že nikdo nic řešit nechce. Nebo neumí. Přitom všichni tvrdí, jaká je to pro ně
priorita. Přesto je naše školství jedním z nejhůře hodnocených oborů.
Je si docela jasné proč. Nikomu to skutečně
neleží na srdci. Nesnaží se to pochopit. Tedy, oni se všichni tváří, že to
chápou, jenomže výsledky tomu neodpovídají. A když se k tomu přidá další
selekce typu, že školník či uklízečka si vlastně ani peníze nezaslouží nebo je nedostanou,
pak to celé ještě víc komplikují. Nevím, jak si to představují, ale faktem je,
že to do éteru vypustili,
Jestli
tomu dobře rozumím, nejsou tito lidé ve školách potřeba. Jinak se takové
rozhodnutí dešifrovat nedá.
Tedy
pokud to opravdu mysleli vážně. Ale pokud je to stejná pravda, jakou je průměrný
plat učitelův, pak jde o další kachnu, vypuštěnou s cílem podráždit.
Veřejnost, média, školy.
Jak
říkám, je to pořád dokola
Žádné komentáře:
Okomentovat