Když jdu po ulici nebo třeba venčit psa, mnozí dospělí zírají do mobilu. O dětech ani nemluvím.
Když jedu autem, dost se bojím těch, co bez rozhlédnutí vstupují do vozovky, protože mají sluchátka napojená na mobil, okolí absolutně nevnímají.
Bez mobilu v Praze nezaparkuji / tedy nezaplatím parkování/, já osobně bez navigace asi ani Prahu neopustím, protože zabloudím už na Letné.
Neříkám, že to bez mobilu nejde, ale je to určitě výrazně těžší.
A do toho se pořád řeší, zda to dětem ve školách zakázat nebo ne...?
Nedávno jsem četla, že někde ve Skotsku to zakázali všem, dětem i učitelům.
Za mě by byla lepší varianta je učit děti nějaké koexistenci s mobilem. Jako kdy ano a kdy ne.
Vím, že existuje i mobilní etiketa, zabývají se tím i odborníci, jak se s mobilem chovat.
Ale stačí jeden letmý pohled na ulici či třeba do vozů MHD a je jasné, že většina dospělých o tom nemá ani páru, o nějaké mobilní etiketě. Neumí se s mobilem chovat. Čumí do něj vytrvale jako by je tam držel nějaký magnet.
A dětem to chceme zakazovat.
Příklady táhnou.
To ovšem většina dospělých v mobilu nevyčte.
Děti tam ujíždějí na hrách. Ztrácí schopnost delšího soustředění.
Dospělí ale také, jen si to omlouvají svou plnoletostí.
V Británii uvažují o zákazu chytrých mobilů pro děti do šestnácti let. Vidí v tom podobné nebezpečí závislosti, stejné jako cigarety či alkohol.
Zatím jen uvažují, ale tam to asi dovedou do zdárného konce.
U nás je to ode zdi ke zdi. Někde zakazují, jindy to cpou už dětem v kočárku, aby daly chvíli pokoj a maminka si mohla v klidu zasurfovat na svých sítích.
Někde je ve škole ráno vybírají a zabírají do skříněk.
Jinde za to píší poznámky...?!
Časem se to určitě nějak vyřeší. Vzpomeňme na cigarety. Byly doby, kdy to bylo nejen módní, ale dokonce se myslelo, že jde o zdraví prospěšnou činnost.
Kokain se kdysi legálně prodával v lékárnách.
Stejně tak si myslím, že se změní pohled na mobilní závislosti. Na to, že to fakt škodí mozku, určitě tomu ve vývoji, to neustálé blikání, hloupá videa, rychlost...
Že existuje dávné pořekadlo o tom, že něco - v tomto případě mobil- je dobrý sluha, ale zlý pán.
A taky ono ověřené, že příklady táhnou. V rodinách, kde kniha není sprosté slovo, i děti překvapivě čtou, kupříkladu.
Tam, kde jsou všichni nalepení na telefonu, tam nelze čekat žádné osvícení...
Ale obecně je tady příliš velká tendence všechno zakazovat a řešit direktivně.
Mobily jsou zatím školní problém.
Ale takových mobilních neuralgických bodů je jistě mnohem více.
Škoda té direktivní tendence.
Sázela bych spíš na osvětu a příklady, ale to nějak není trendy..
Žádné komentáře:
Okomentovat