A k volbám půjdete?

Dlouho jsem to tušila, ale v některých okamžicích je to skoro jasné, žijeme v Matrixu. 

V nějakém paralelním světě, který se čím dál intenzivněji prolíná do každodenní (asi nudné) reality. Dosvědčují mi to kupříkladu politické besedy před nadcházejícími evropskými volbami. 

 Když jsem nedávno sledovala údajně seriózní diskusní pořad na veřejnoprávní televizi, nevěřila jsem vlastním očím. Kromě pana Cibulky, jehož výstupy s kyvadélkem již nikoho nezaskočí, tam seděl mimozemšťan. 

A opravdu nebyl apríl. 

Prý jde o zástupce strany, která chce do parlamentu kandidovat jako mimozemšťani. Neměla jsem dostatek času ani energie zjišťovat, jak moc to myslí vážně. Ostatně, již jako pamětnice si vybavuji, jak Paroubek chtěl schvalovat svoje návrhy i s pomocí Marťanů. Takže mimozemšťani v našem politickém spektru asi opravdu nejsou nic nového. Možná ani překvapivého. 

Jen jeho (kandidáta v kostýmu mimozemšťana)  účast ve vážně míněné besedě veřejnoprávního média mě poněkud zaskočila. Možná i proto, že nebylo jediné. Prapodivných výstupů nabízí seriózní zpravodajství povícero. 

Otázkou tedy zůstává, jak se s tím veřejnoprávně srovnat, aniž by si člověk nevytvořil galymatyáš v nějakém třeba i dosud platném- hodnotovém měřítku. Jestliže totiž může vystupovat v moderované předvolební diskusi za koncesionářské poplatky "mimozemšťan", jak potom přesvědčit voliče, že mají evropské volby brát vážně? 

A má cenu vůbec chodit volit, když kandidáti na místa v Bruselu k tomu přistupují tímto způsobem? 

  Tedy ne že by některé zákony a nařízení nepůsobily tak nějak mimozemsky, soudě podle zpráv, které často připutují z evropského parlamentu. 

 Takže asi zbývá už jen vysvětlit, co tam oni mimozemsky naladění aktivisté chtějí dosáhnout? Nějakou revoluci? Když kandidují i v odpovídajících oblecích a patrně i s podobnou mozkovou aktivitou...

Jenže do jejich myšlenkových pochodů nikdo asi nevidí. Zakázat jim kandidovat zcela jistě nelze, ani by mi tato cesta nepřišla dobrá. Nejlepší variantou by logicky byla recese, ale obávám se, že jde o vážně míněnou aktivitu, byť asi sami nečekají nějaký volební úspěch.   

Jestliže se ale politický život a politická kultura  v našich zeměpisných podmínkách hodlá ubírat tímto směrem, pak tedy potvrzuje moji úvodní premisu, že jsme se ocitli v Matrixu. 

Oni ti filmaři jsou vlastně  někdy i vizionáři. A ve finále to zní hezky, žijeme v Matrixu. Určitě líp, než to definovat tak nějak postaru, že je to jako v Kocourkově, neřku-li v blázinci:-)