Poslední záchvěvy prázdninového cestování.
A také pokus ochladit se v podzemním prostoru:-).
Potlačila jsem svoje klaustrofobní sklony a vyrazili jsme.
Vždycky to obdivuji a zároveň trochu nechápu, speleologii. Neumím si představit, že se nořím někam do neznámé jeskyně, do tmy a do neznáma.
A když nám milá a vlídná paní průvodkyně vyprávěla, jak zde objevoval i třináctiletý chlapec, který jako jediný se tou tzv. plazivkou, dokázal protáhnout, úplně mi běhal mráz po zádech.
Během prohlídky mě několikrát napadlo, co kdyby se to celé zřítilo, ale dokázala jsem to potlačit.
Zopakovali jsme si stalagnáty, stalaktity a stalagmity:-).
Ukázala nám i pravou jeskynní tmu. Ta ovšem nevydržela moc dlouho, neb někteří neukáznění turisté hned měli potřebu posvítit si mobilem. No, k tomu mě nenapadá nic moc slušného, tak to radši nekomentuji.
Místy to bylo opravdu krásné, narazili jsme i na krápníkové medúzy, takže nejen
v Bulharsku, ale i v Českém krasu.
Prohlédli jsme i dílnu penězokazců z patnáctého století, kterou tu speleologové objevili.
Prostě, plno krásných a zajímavých míst. Fotit se smí, to je po čtrnácti letech změna. Krásné to bylo.
Nicméně, potěšilo mě, když jsme úspěšně vylezli na denní světlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat