Smetana

 Krátké zamyšlení nad Smetanou. Či spíše nad jeho filmovým zpracováním, které bylo průřezem jeho sexuálního života, nikoliv hudebního. 

Je to pořád dokola. 

Hledá se nový pohled, nejlépe senzační. Prý, aby to zaujalo mladé lidi. To je nejčastější argument. Tak bulvarizujeme, zrychlujeme, hledáme senzaci.... 

Když pominu, že mládež to stejně většinou nezajímá ( když jsem se namátkově ptala studentů gymnázia, kdo to viděl, tak se nesměle ozvali dva, z toho jeden se díval vědomě, druhý náhodou. Pak několik jich náhodně vidělo kousek, ale celé a cíleně už nikdo. Ani diskutovat se o tom tedy nedalo. 

Jistě, je třeba zlidšťovat ikony minulosti, i oni byli lidé z masa a kostí, jen mě někdy napadá, jestli to nepřeháníme...? 

A jestli tak lacině nepodceňujeme mládež, že reaguje jen na senzaci nebo něco lechtivého?

   Kdysi jsem v jakési historické debatě zachytila názor, že je to taková dobová záležitost, každá etapa si z hrdinů minulosti dělá svoje vlastní zrcadlo. Co zrovna rezonuje aktuální dobou, to si bere. Kupříkladu z obrozenců. 

Proto byla taková Božena Němcová za války víceméně zobrazovaná jako odbojářka, v padesátých letech jako budovatelka, jindy se akcentovala její chudoba či mateřství, dnešek ji potřebuje vidět jako sexuální dračici. 

   Smetana na tom je evidentně stejně. Buď je to nezpochybnitelná busta nebo sexuálně rozervaný nenasyta, který se prosouložil druhou půlkou devatenáctého století, protože jinak by ( podle tvůrců) nikoho dneska nezaujal. 

Prostě jejich vyfabulovaný příběh napasují na dnešek, včetně vyjadřování, chování, vztahů... Jen zamaskovaný historickými kostýmy.

  Zajímavé bude, v jaké poloze si budou tyto obrozence připomínat budoucí tvůrci? Pokud je tedy úplně nezavrhnou.

Já toho posledního Smetanu také  nezavrhuji, pan Neužil byl kupříkladu fyzickou podobou opravdu jako ten, kterého známe z oficiálních portrétů. A hrál to hezky, řekla bych. 

 Zdálo se mi to prostě účelné, chybělo mi tam víc jeho hudby, a po pravdě, to ryze současné chování některých postav mě místy dost dráždilo. 

   Ale celé je to jen takové zamyšlení, co vlastně ve veřejném prostoru s tou historií děláme 

a jak ji pořád spíš zneužíváme než abychom se z ní nějak výrazně poučili?

Tak, to byla taková dnešní dumka o ničem. 

Vyvolal ji Smetana jako sexuální predátor. 

I aktuální pocity smutku a zmaru. Ta Smetanova hudba je tak nějak nostalgicky podbarvuje, nabízí i únik. Takže vlastně stojí za připomenutí, zdá se mi:-)