pátek 24. července 2026

Napoleon

 


Napoleona máme u nás spojeného hlavně se Slavkovem.

Jenže takový míst je asi povícero.

Stejně jako mi kdysi někdo vyprávěl, že české příjmení Fulín je z nějaké podoby francouzského Fulau či tak nějak a že jsou to potomci francouzských vojáků, kteří tady zůstali po napoleonských válkách. 

Nu, fantazii se meze nekladou. Možné to je. A nebo také ne. 

No, a když si takhle jedeme krajinou již včera zmiňovaným stylem doktora z Vesničky, narazíme na pomník z roku 1813.

Napoleonské války na u Slaného.

 To by tedy jeden neřekl, co všechno ta naše krajina ukrývá. Ještě že jezdíme jako pan Hrušínský:-)

 A navíc, třeba o tomto místě  jsem vůbec nevěděla.

Setkání armád před slavnou bitvou u Lipska.

Tady??!

 Tady kdysi stály desetitisíce vojáků??

Rozhlížím se kolem a zdá se mi to skoro nemožné. 

Přesto, v srpnu roku 1813 se prý tady, v prostoru mezi Slaným, Litoměřicemi a Louny, shromažďovala ona obrovská spojenecká armáda rakouská, ruská a pruská.

Všichni už tehdy měli Napoleona plné zuby.

 Nebyla to žádná malá vojenská výprava. Evropané se domluvili. A dali dohromady údajně kolem 236 tisíc mužů a téměř čtyři stovky děl.

Na území Čech tedy tehdy stála největší armáda, jakou do té doby naše země zažila.

A právě tady.

U Vraného?

V polích, kolem zdejších vesnic.

Trochu zvláštní představa. Tehdejší obyvatelé asi dvakrát nejásali. 

Vojáci tenkrát rozbili tábor na polích od Jarpic přes Páleček až k Vranému. Dva dny tu žili ve stanech, čekali na další rozkazy a připravovali se na tažení.

Dokonce tu proběhla velká vojenská přehlídka. 

Tři panovníci: frustrovaný bijec Napoleona rakouský císař František, ruský car Alexandr a pruský král Vilém.

Dnes bychom tady hledali maximálně zajíce nebo srnku.

Místa, kde se rozhodovalo o osudech Evropy, vypadají po dvou stech letech úplně obyčejně.

Pomník ve Vraném byl obnoven v roce 2012 péčí městyse Vraný a připomíná události,

 o kterých dnes ví jen málokdo.

Na takovýchto letních cestách prostě nikdy nevíte, koho potkáte.

Někdy kamenného pastýře starého tři tisíce let.

A někdy Napoleona.

Tedy alespoň jeho stopu😊

 Zajímalo by mě, kolik žije v Vraném Fulínových:-)








2 komentáře:

  1. Jitko a opravdu cestujete stylem -pojedeme a uvidíme až cestou, co je tam zajímavého? Nebo jezdíte podle nějaké aplikace, ve které vidíte co by stálo za návštěvu. Ale jak jsem asi pochopila, je to spíš ta první varianta?

    OdpovědětVymazat
  2. Učím se překonávat vlastní hranice:-), takže nyní jezdíme stylem, že jdeme a uvidíme. Ale úplně free to zas není, alespoň jeden cíl je vždycky daný a na ten se nabalují ty další, co se namane, co je při cestě. Jsou to takové pokusy o výstup z komfortní zóny:-)

    OdpovědětVymazat