Leden jako pondělí

  Podle nějakých studií je pondělí nejméně oblíbeným dnem v týdnu. 

Třetí pondělí v lednu si dokonce vysloužilo přívlastek nejdepresivnější. Prý je to podle britské tradice Blue Monday, nejvíc depresivní pondělí v celém roce.

Takže pondělí nic moc.

A kdybychom kalendář srovnali s týdnem, pak se nabízí tvrzení, že leden je vlastně takové pondělí celého roku. Neoblíbený, studený, tmavý, dlouhý …

 Po vánočním vzepětí přichází úbytek energie, do ničeho se nám moc nechce, prostě jako v pondělí, kdy se nám nechce z postele do práce.

Pravda, optimisté se i v pondělí tváří, že se těší. Do práce, do školy, za povinnostmi….

 A v lednu že se těší na nový začátek.

Ale pravda je často taková, že v obou případech hlavně doufáme, že to nebude tak hrozné, jak to vypadá. A že se to nějak rozběhne samo.

 Jako po víkendu. Jako po Silvestru.

Ale někdy je pondělí opravdu docela v pohodě, má určité kouzlo očekávání.

Tak i leden může být docela fajn. Je v něm třeba příjemné ticho po svátečních ohňostrojích, svěží vzduch plný očekávání, je to prostor, který ještě není sevřený každodenní rutinou.

Můžeme ho vyplnit čím chceme. Nebo alespoň čím stihneme.

Tak přežijme pondělí roku se stejnou strategií jako to běžné: s kávou, s humorem a vědomím, že to nejhorší už máme za sebou.