Den nenakupování

Kalendář Krásná paní nabízí různé, někdy až i netradiční dny. Dnešek je například dnem nenakupování, což jsem netušila. Ovšem hodlám ho respektovat a dodržet. Nenakupovat!
 Nakupovat nebudu ani nic na zub J. Ale nutno přiznat, že je to hlavně díky tomu, že nehodlám vystrčit z domu ani špičku nosu. J .
     Skoro bych řekla, že nakupování a vytváření zásob už dneska není v kurzu. Že je to záležitost, která ztratila svou prioritu s neustále omílanou finanční krizí, eventuálně s možností nákupů přes internet. Ale nedávné nakouknutí do obchodního centra Palladium mě přesvědčilo, že proti všem zásadním předpokladům se zásadně mýlím.  Nákupní prostory praskaly ve švech.

   A to nemluvím o pátečních nájezdech na supermarkety, které vzbuzují dojem, že o víkendu vypukne hladomor a kdo nebude mít auto až po střechu narvané potravinami z Kauflandu, tak nemá šanci přežít.  Snad je chyba, že se nakupovací mánie nechci aktivně účastnit. Může to být určitá alternativa dobrodružných příběhů, něco jako boj o přežití. Mimochodem, i s podobnými zážitky se čile obchoduje, adrenalinový prožitek můžete zakoupit v dárkovém balení jako vánoční prezent.

   Internet je zase druhá varianta nákupů. Zatímco dříve jsme na nedostatkové zboží stávali frontu, dnes si obdobný čas vysedíme před monitoremJ.  Tedy, pokud máte důvěru k tomuto druhu obchodování, dostatek trpělivosti a kvalitní připojení.

Nákupy po síti jsou pak výrazně levnější. Vlastně mě i díky tomu opakovaně napadá myšlenka, kolik asi zmíněný tovar stojí doopravdy, když kamenný obchod ho nabízí o tři sta dráž než internetový, který samozřejmě svůj rabat sráží také?

 Patrně je lepší to nevědět J.

Pro nákupy musím mít rozpoložení. Energii a odvahu vypravit se mezi zboží-chtivé davy.

Ba dokonce, v poslední době překvapivě musím mít určité rozpoložení i pro návštěvu knihkupectví. Pravda, dostavuje se periodicky a mnohem častěji než potřeba zabloudit do Kotvy či Palladia, o Arkádách nemluvě J, nicméně, frekvence je nižší.  

V podstatě to udivuje nejen moje okolí, ale i mě samotnou. Nějak mi není jasné, jak mohu existovat bez pravidelného přísunu nových knih?  Patrně za tím bude určité přesycení vším možným. Přesněji řečeno, určitá apatie a únava. Některé poznatky z nakupování mě totiž zaskočily. Nevěděla jsem třeba, že členkou knižního klubu jsem takřka na věčné časy, neb vyvázat se z jejich členství je akce nikoli jednorázová, ale takřka běh na dlouhou trať. A tak je to se vším, s telefony, knihami, značkovým oblečením šitým v Číně, prostě s mnohým, co se tváří tím, čím ve skutečnosti vůbec není.

   Chvilku jsem váhala, zda nemám nakupování zavrhnout navždy 

a vrátit se k metodě prvobytně pospolné společnosti, ale pak jsem tuto bizarnost zavrhla a rozhodla se pouze světit dnešní sobotu.                 Den nenakupování.J

 A budu si užívat výdobytků nakoupených dávno předem. Třeba knihJ. 

Nu, kapka pokrytectví se mi sem vloudila, ale tak to prostě dneska jeJ.

 A tak nezastírám, že kdyby se našel někdo, kdo dnes nakupovat bude a koupil si náhodou i jednu z mých knih (třeba jako vánoční dárek), zcela jistě se budu radovat, i přes to, že je den nenakupování J