Přestože je to mazlíček, který se umí tvářit jako úplné
neviňátko, že by mu jeden uvěřil „tvrzení“, že s danými alotrii nemá
vůbec, ale vůbec nic společného, mnohé kousky mu již byly dokázány. Povedlo se
mu připravit kolegyni o svačinu, vysypat několik květináčů či vyhrabat takové
jámy na zahradě, že bychom mohli stavět nový tunel Blanka. Ale pořád, i když už
není to neohrabané štěňátko, budí pozornost a zájem kolemjdoucích. Když jsme
nedávno vyrazili i do centra, stal se předmětem zájmu i mezi turisty a ocitl se
na nejedné fotografii z historických uliček. On sám tím byl naprosto
nadšen, je vstřícný vůči zájmu svého okolí. I zde občas někdy nenápadně
„škodí“, když si chce přivlastnit nějakou cizí součást oděvu, ale není to nic
násilnického. Jen je potřeba mít se na pozoru, jeden nikdy neví, kdy ho napadne
nějaká divoká veselost. Je to takový malý škůdce, kterému ale nelze nic mít za
zlé. Protože ten pohled…, je to prostě mazlíček. Anděl s ďáblíkem v těle.
Za psí oči je člověk ochoten odpustit všelico. A že i u nás doma toho bylo víc než dost. Ještě že je ta demoliční doba už za námi. Jitko nebojte, on z toho vyroste :)
OdpovědětVymazat