Listopad je často spojován s mlhavými rány a jejich tajemnou atmosférou. Jako za mlhou hustou tak, že by se dala krájet...
Mlha většinou hebce zastiňuje výhled, zjemňuje kontury opadaných stromů a zanechává v nás pocit jisté neurčitosti.
Co se asi z mlhy vynoří?
A jak se psychicky naladit na chladně romantické listopadové zamlžení?
Taková rána, a často i celé dny, ponořené do mlhy, totiž
mohou sloužit jako symbol našeho vnitřního stavu, kdy je vše kolem nás i
v nás zahalené a těžko rozeznatelné. Někdy si v tom libujeme, je to hebká
ochranná deka kolem nás. Jindy se nemůžeme dočkat, až mlhavý závoj shodíme a
zbavíme se vlezlé nejistoty.
Listopadová mlha je také často chápána jako metafora pro nejistotu či nějaké zmatení.
V tom nám většinou nebývá moc dobře. Krátké dny navíc velmi vyzývavě podávají mlhavé nejistotě svou ruku, která chňapne a nepustí.
Mlha k listopadu neodmyslitelně patří.
Pravda, když se o
někom řekne, že žije v mlze nebo dokonce má zamlženo, zní to spíš
pejorativně, než vlídně a tajemně. A když je člověk zahalen mlhou, nevidí
většinou dál než na špičku nosu, což může být hodně skličující. Stejně jako
v životě, kdy nevidíme za roh a tápeme, jakým směrem se vydat.
Kde je tedy ta mlhavá listopadová romantika? Lze všudypřítomnou
lezavou listopadovou mlhu vnímat i jinak? Jak negativní mlhu rozptýlit?
Asi příliš mnoho otázek na jeden krátký úvodník, ale skutečně lze i na mlhu hledět z jiného úhlu. Jako na symbol ticha, zpomalení a nějaké introspekce. Svět v mlze se zdá být ztišený, zvuk tlumený a ve vzduchu je cítit tíživé, ale svým způsobem uklidňující, ticho.
Také může být mlha třeba nějakou pauzou, momentem, kdy vnímáme přítomný okamžik a hledáme své carpe diem.
Život v mlze nebývá úplně příjemný, ale je to běžná zkušenost, kterou nám listopadové dny jen zvýrazňují.
Zahalení do listopadové mlhy znamená také výzvu k trpělivosti, k tomu, abychom nechali věci uzrát, k vědomí, že není nutné všechno vždy vidět zcela jasně. Stačí nám jen důvěra, že časem se vše vždycky vyjasní.
Tudíž vzhůru do listopadových mlhavých rán. Obklopeni mlhovinou odpočinku prožijme listopad v oparu radosti, aby se nám na jeho konci z mlhy zážitků vynořil očekávaný adventní čas.
I mlhavé dny mají něco do sebe, takové ztišení se, teplo, čaj. Tak to mám :)
OdpovědětVymazatJitko, jsem ráda, že zase píšete. I se vzpomínkami na Tobiáše ♥