pondělí 26. listopadu 2012

Proti proudu času

Minulý týden jsme se v rámci projektového týdne věnovali pátrání po artefaktech, na které můžeme být hrdi. Jak jsem již avizovala, v historickém klubuJ jsme se rozhodli rozkrýt třetí odboj. Odpověď na otázku, na koho můžeme být hrdi, by ovšem mohla být v mém případě i taková, že na svoje studenty. Odvedli velký kus práce, byť jsme měli situaci kapku složitější tím, že avizovaný chartista na besedu nedorazil. Respektive nedorazil v úterý, a tedy bylo třeba hledat alternativu, neb v pátek bylo nutno pochlubit se na celoškolním fóru finálovým výsledkem. Nakonec se povedlo, a tudíž ve čtvrtek mohla proběhnout beseda. Mez studenty přišli nejen zástupci z USTR, ale i dva chartisté, přičemž Jiří Wolf strávil řadu let v komunistických věznicích. Doprovodil ho ještě Kamil Černý a Martin Thiel. Beseda byla natolik interaktivní a zajímavá, že dětem otevřela naprosto jiné obzory a přinesla nové, mnohdy i nečekané poznatky. Mě uvrhla do hluboké deprese, protože některé zákulisní praktiky sice tušíte, ale když jsou pojmenovány natvrdo, znovu se vynořuje otázka, zda má vůbec cenu v této, přes všechny proklamace pořád hodně komunistické zemi, dál žít. Ale to není samozřejmě předmětem mojí úvahy, protože pátráme po hrdinech, po lidech, na které můžeme být hrdi. A ani jsou, což je dobře. Děti mnohé našly i ve svých rodinách, což pro některé bylo nejen překvapení, ale i určité genealogické dobrodružství.
 A také si zažily určitý časový stres, neb když jsme ve čtvrtek v poledne dotočili, bylo třeba stříhat a dávat film do kupy tak, abychom v pátek mohli promítat. Nu, povedlo se, byť premiéře předcházela takřka noční směna se střihem a komentáři. Ale určitou část třetího odboje máme zdokumentovanou, pokud se mi někdy povede, vystavím si ji zde, zatím na to moje technické schopnosti nestačíJ. Každopádně, objevili jsme hrdiny doby nedávno minulé a zároveň i smutek nad tím, že se tady tak rychle zapomíná. Nu, snad je to jen přechodná fáze zapomnětlivosti, kterou třeba takoví moji mladí historici jednou dokážou překonat. Minulý týden udělali dost zásadní krok.
                                             

2 komentáře:

  1. Jitko moc Vám fandím a obdivuji, co se studenty vymýšlíte. Snad se Vám podaří dokument sem vložit.

    OdpovědětVymazat
  2. Majko, děkuji, takové vlídné slovo potěší. Pokusím se to sem vložit:-)
    Hezký večer přeji

    OdpovědětVymazat