Masáž lávovými kameny

 Jelikož jsem jarní prázdniny nakonec zasvětila psaní a neopustila základnu, přišel čas i na výběr dárkových poukázek, které u nás zanechal Ježíšek, či přišly se zvýšeným narozeninovým číslem. Miluji masáže a mnohé už jsem vyzkoušela, ovšem lávové kameny byly i pro mě premiéra. Po pravdě řečeno, čekala jsem, že pod haldou rozpálených šutrů budu klidně poklimbávat a moje rozpadající se svalstvo nic nepocítí. Opak byl pravdou. Masérka mi záda tak promasírovala, že se cítím být o dvacet (no o desetJ ) let mladší. Byla to divočina. Jsem zvyklá na poklidné, byť důkladné, masáže pro starší dámy. Tady jsem sice byla klasicky uložena na masérské lůžko, jehož miniaturní otvor mi vždycky spolehlivě odkrví hlavu, a tudíž se po masáži často potácím jak pod vlivem alkoholuJ. Tady ale ani nebyl čas usnout. Děvče kolem běhalo jak čamrda, střídavě mě zavalovalo horkými kameny a vonnými oleji, takže jsem byla promazaná jak olejnička. Ale bylo to báječné, byť jsem si nepospala, jak obvykle mívám ve zvyku. Když totiž nastala ona fáze, kterou jsem jako jedinou očekávala, totiž podřimování pod haldou nahřátých kamenů, už jsem zase měla odkrvené čelo. A jelikož jsem se nemohla pohnout, aby se šutry nesesuly, na spánek nebylo ani pomyšlení. Ovšem zase jsem odcházela nabitá energií, a když mi ještě masérka přikázala, že musím doma alespoň dvě hodiny odpočívat, s chutí jsem se na její příkaz vymlouvala až do večera.  Prostě báječný dárek a do psacího týdne přímo ideální. Ještě mám dva v záloze, jen prázdnin už asi tolik nebudeJ.