Černobyl

Vždycky mi to v tento den naskočí. Automaticky. Bouchnul Černobyl.

Moje úchylka na data tomu napomáhá. Ač si o sobě rozhodně nemohu myslet, že jsem znalec či dokonce krotitel čísel, matematika není moje silná stránka, data si pamatuji tak nějak mimovolně. Automaticky. Vždycky se nějak vynoří. 

Není to tedy jen dnešní katastrofa, i jiná data tam jsou. 

To dnešní je jen takové historicky symbolické. Katastrofické, byť si myslím, že dneska už to nikoho vůbec nevzrušuje. Co je to, nějaká bouchlá elektrárna, když dneska může bouchnout daleko větší nálož?

Tehdy se o tom pro jistotu zase vůbec nemluvilo. Ticho po pěšině. Navíc hezké počasí, velké přípravy na první máj. Jako by se nic nestalo. Jak pravil Karel Kryl, rylo se hubou v zemi, takže to více měně prošlo. Nikdo nikoho nehnal k zodpovědnosti. Jel se dokonce Závod míru, kolem Kyjeva, aby se ukázalo, že vzduch je čistý. Docela by mě zajímalo, kolik tehdejších závodníků je ještě dneska naživu!

Dneska je tedy výročí. Jaderné.  Takové memento mori

A také vzpomínka na Guernicu. Z roku 1937. Kdy bylo vybombardováno, jen tak, baskické město Guernica. Kdo zná Čapkovu Matku, má k tomu i ty emoce. Je to dneska dramaticky historické datum.