Výuka

 Výuka se nám chýlí ke konci. Jako každý školní rok probíhá nerovný zápas mezi přicházejícími prázdninami a povinnostmi, které se tváří, že prostě ještě musí být plněny. 

Tedy udržet děti v lavicích je často úkol nadlidský. Nicméně, je to tak dané a musíme vytrvat. 

My letos vytrváváme kratší dobu, již koncem tohoto týdne náš školní rok končí. Začíná rekonstrukce budovy, tak vyklidíme prostor stavební firmě a necháme ji renovovat. A my můžeme stříhat metr. 

Do pátku je to co by kamenem dohodil.

Přesto ještě nějaká výuka probíhá. Respektive, spíš takové dolaďování známek. O ty totiž 

u nás pořád dětem hodně jde. Hlavně mít tu jedničku. 

Úvahy o smyslu tohoto přístupu nechám na jindy. 

Dneska mě spíš zase zdeptala umělá inteligence. Chápu, že s ní vyrůstají, že je dneska všudypřítomná. Do budoucna se s ní musí počítat. Umět s ní pracovat. 

Ale když za ně dělá úplně všechno? 

   Mám - teď už asi spíš měla jsem - pro děti vždy celoroční úkol z dějepisu. Když bereme moderní dějiny. Ať vyzpovídají nějaké pamětníka. Někoho, kdo zažil ty věci, o kterých oni se učí. Rok 89, 68, rozdělení republiky, cokoliv...

  Vždycky z toho vznikly zajímavé věci, někdy dokonce šlo mluvit i o mezigeneračním dialogu. 

   Letos mi to většina odevzdala od AI. Ani se nenamáhali nějakého pamětníka oslovit. Prostě to zadali, rozhovor s pamětníkem. A bylo...

  A pak mi chodily práce, kde všichni rádoby respondenti měli z událostí roku 89 stejné pocity, viděli to stejně, reagovali na stejné podněty, očekávali stejné věci, používali stejné fráze...

Nějaká jedinečnost, autentičnost, pochopení, nějaký dialog... to vše je pryč. Úkol splněn, tak co jako chce? Co se jí nelíbí? 

  Někteří vás ještě jako bonus hodí do starého železa, jako že nechápu a odmítám umělou inteligenci....

 Když tedy položím dotaz, zda si myslí, že jsem luddista nebo dokonce neoluddista, tak neumí odpovědět, protože by se musel mrknout minimálně do vyhledávače nebo do nějaké copilota, co to ten luddismus vlastně je. 

Diskuse z toho tedy nebude, jen osočení, že zakazuji AI. 

Nezakazuji, sama s ní pracuji, ale nemám tu vizi, že bude za mě dělat úplně všechno. Tím, že oni tu vizi mají, se asi lišíme, nejen generačně. 

Prostě, lepší to už asi nebude.

Zároveň si kladu otázku, vlastně jen řečnickou, co bude, až třeba v takovém Hormuzském průlivů přestanou bránit fyzickému průplavu lodí a jednoduše přefiknou ty optické kabely?? A nemusí to být jen ostře sledovaný Hormuzský průplav, může to být kdekoliv, kdykoliv, kdokoliv?

   A nebo naopak? 

AI nás prý zbaví otrocké práce. Nebude to ale spíš tak, že nás zbaví té intelektuální, kreativní, a na nás zbyde právě ta lopata? 

Jdeme tomu hodně naproti, ale to už je úplně jiná úvaha než ta o výuce, kterou jsem to dneska začala.

A tak končím povzdechem, díky bohu, že už v pátek budou prázdniny. Snad to do září nějak promyslíme a začneme jinak a lépe:-)