Televize

 Ve světle toho, co se děje v mediálním prostoru, ale i celkově, ve společnosti, jsem si jen tak cvičně otestovala, jak lidé chápou rozdíl mezi veřejnoprávní a státní televizí. 

Výsledek je docela tristní. Mnozí to vůbec nerozlišují, nechápou ten rozdíl, vlastně vůbec nerozumí tomu, oč tady jde. 

Slyší na zrušení poplatků, na to, že je jim někdo z televize nesympatický a je tedy dobře, je už tam není, a to je asi tak vše. Nějaká veřejnoprávnost je jim ukradená. 

Po pravdě,  natvrdo napařené televizní poplatky úplně všem mě docela naštvaly, navzdory tomu, že je už roky platím. Ale ta novinka , kdy platit musíme ať chceme nebo nechceme, ta mě loni dost rozladila. Pořád si myslím, že tohle byla chyba, že donutili lidi platit i za možnost. I když prostě nemáš televizi a nesleduješ, plať!!

 Navzdory tomu mi to, co se teď děje, hodně vadí. Možná mě to i trochu děsí, státní televizi a monopol fakt nechci. 

Upřímně, nechápu, jak někdo může důvěřovat takové osobě, jako je onen Xaver..., ani nevím jaký. 

Už od pohledu prapodivný člověk.

 A takový je v Radě ČT a rozhoduje o ní? A není sám, ani zdaleka. 

A přesto se zdá, že tito lidé najednou mají navrch. Nerozumím tomu, kam jsme se to nyní zhoupli. 

A cesta ke státní televizi a rozhlasu je otevřená. 

Je tu prý nějaký Matochův seznam, který údajně měl odstranit Wollnera, Fridrichovou a Moravce. 

A ani jeden už tam není. 

Je to náhoda? 

A ten Matocha? To je člověk, kterému máme věřit, který rozhoduje v Radě ČT????!

Současní ministři se prezentují u Xavera, brnkají na struny těch nejhorších lidských vlastností, od závisti počínaje přes chamtivost a lakotou konče.¨

 A ono jim to funguje.

Je to stejné jako kdysi, blahé paměti, Jakešův projev na Červeném Hrádku. Ta Zagorová, milá holka, ale víte, kolik bere? ( parafráze, samozřejmě)

Televize a svobodná média jsou i díky tomu na cestě do pekla, respektive na historické smetiště. Přichází čas vládních médií.  

Jo, jo, máme co jsme chtěli. 

Teda nechtěli, ale jsme v menšině a tak máme peška.