Český Krumlov

Český Krumlov při návštěvě jižních Čech asi nejde nenavštívit. Má v sobě jakousi magičnost. Alespoň na dálku ji má.

Nicméně, magické je určitě jen historické centrum. Jinak jde o docela tuctové město. 

V historickém centru se zase (podle mě)  žít vůbec nedá, určitě ne v turistické sezoně. 

A to jsme tam byli na počátku sezony, a už to bylo děsivé. 

Zbytek města naopak asi nabízí celkem normální prostor pro normální život. 

Historické centrum je snad větší peklo než centrum v Praze. Davy se valí Latránem směrem k zámku. Všude narváno. 

U zámku fronta. 

Do zámeckého divadla jsme se nedostali, volno prý (už) jen pro německé skupiny. 

Tak tedy na zámek. 

Ve své historické  paměti jsem ho měla jako krásný. Současná realita mi připadala spíš kýčovitá, ale budiž. 

Šikovná průvodkyně, to jsme měli kliku. 

Tak jsme si ho prošli. Medvědí kůže téměř všude. A živý medvěd ( chudák) v zámeckém příkopu. 

Interiér zámku je ale hezký, taková klasická zámecká trasa. S poutavým výkladem. To mě baví. 

Horší je to s dalšími potřebami. Třeba s hladem. Někde se poté najíst není úplně jednoduché, protože navzdory brutálním cenám i za polední menu je všude narváno. Ceny za jídlo se mi ale zdají natolik nekřesťanské (ač jsou křesťanské svátky:-), že to za to nechci dát. Přijde mi to až nemorální. 

A to jsem zvyklá na pražské ceny... 

Takže raději z města ven.

 Ale zajímavá návštěva to bylo, to zase ano.

Ovšem znovu mě to vede k úvaze, co ten over turismus s městy dělá. Není to normální, když se všude doslova valí davy fotografujících lidí. Tady, v Krumlově, navíc velké množství Asiatů, kteří fotí doslova každý kámen. Ničí to běžný život, bere to atmosféru. Jistě, zdejší podnikatelé jsou asi rádi za takové zisky, ale ve skutečnosti je to peklo. Takové návštěvy hradů a historických měst mě nebaví. Krumlov asi už ne.