Čtenářské návraty do dětství. Dnes si čteme s dětmi , ladíme vánoční atmosféru. zpomalujeme. Adventní neděle mají zvláštní schopnost otevírat dveře zpátky.
Nejen do domů, kde se rozsvěcuje čtvrtá svíce, svítí další světla a voní cukroví, ale i do míst, kam běžně nechodíme ,do vlastního dětství.
A bereme do ruky Děti z Bullerbynu.
A já si zároveň připomínám svá dávná první čtenářská dobrodružství. Děti z Bullerbynu k nim beze sporu patřily.
A svoje kouzlo neztratily. Ani po letech. Je to stále půvabné čtení, klidné, rytmické, příjemné.
Takové, které nikam netlačí, nic nevysvětluje křečovitě a přesto (nebo právě proto) funguje i dnes. Pro dnešní děti. Poslouchají.
A to je možná ten největší důkaz, že dobré knihy nestárnou , jen tiše čekají na další návrat.
A když návraty, tak i ty dlouho očekávané. Vrací se světlejší část roku.
Sice pomalu, ale vrací. Dneska, přesně v 16 hodin a tři minuty, jak praví moudrý kalendář, začne astronomická zima.
Den je nejkratší, noc nejdelší.
Je tu slunovrat.
Raději tedy Slunovrat, protože to vnímám jako skutečný důvod k oslavě.
Protože to není jen začátek zimy, ale především se všechno obrací. Vrací.
Slunce se začíná vracet. Zatím nenápadně, pomalu, skoro neslyšně. Ale vrací se.
To jsou návraty:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat