Někdy vás ani nenapadne, že hezká a romantická místa máte přímo za humny. Jako třeba Jenštejn.
O Jenštejnu jsem věděla, kdysi jsem tam i byla, ale nějak mi ta jeho atmosféra vypadla z paměti.
O to víc jsem byla překvapená.
Nejen hradní zříceninou a aktivitami kolem hradu, ale i prostředím Jenštejna, jeho atmosférou, náladou a klidem.
Je to hned za Prahou, asi se to časem stane její součástí. Teď je to taková samostatná miniobec s jasně viditelnou dominantou hradní věže a dokonalým MHD spojením s Prahou.
Asi každý ( místní určitě) si ji propojí s Janem z Jenštejna, třetím pražským arcibiskupem. Stojí za to se víc podívat na jeho dramatický životní oblouk.
Za mlada to byl docela floutek, který se posléze - patrně soustavnou prací na seberozvoji- k drsnému asketismu.
Prameny tvrdí, že k radikální změně životních postojů ho přiměla vážná nemoc. Přežil a začal úplně jiný život.
Dostal se do sporu s králem Václave IV., se kterým v mládí bok po boku "pařil", ale nyní zastával úplně jiné hodnoty. Jejich hašteření ve finále odnesl arcibiskupův vikář Jan z Pomuku.
Arcibiskup sám později abdikoval a dožíval vlastě v chudobě kdesi v cizině, ačkoliv měl
v Čechách k dispozici rodový hrad Jenštejn.
I dneska se tam středověk pořád potkává s moderními rodinnými domky. Bydlet tu asi znamená mít dějiny na dosah ruky. A zároveň Prahu v dojezdové vzdálenosti. Takže kousek do centra, ale v klidu a daleko od ruchu.
Ideální.
Kdyby tu slavný arcibiskup žil i dnes, třeba by se víc věnoval svým dalším zálibám, které ho proslavily už kdysi, malování, psaní básní či hudební tvorbě. Nebo by se aktivně zajímal o územní plánování, protože už za svého života vehementně organizoval náročnou přestavbu několika hradů.
Jenštejn je vlastně pořád tak trochu pohádkový. Alespoň na první dobrou, když tam přijedete jako návštěvník či turista.
A zatímco dřív se na hradě možná řešila spása duší, dnes se tu řeší návštěvníci, případně středověké slavnosti. Je to taková gotika v praxi, určitě stojí za návštěvu.
I my ji hodláme ještě několikrát zopakovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat