Nedávno, u příležitosti svátku svatého Václava, jsem byla na koncertě. V takovém malém půvabném kostelíčku, Chvojínek se jmenuje
Zpíval pěvecký sbor benešovských učitelek.
Pravda, narváno zrovna nebylo, ale na zážitku to nijak neubralo.
Jen mě mimoděk napadalo, zda vůbec má ještě cenu organizovat takové akce, když lidé nepřijdou. Kultura naservírovaná až pod nos, vstupné jen dobrovolné, přesto nic. Mrzelo to asi i samotné aktéry, leč statečně předvedli svůj krásný repertoár v celé šíři.
Trochu mě udivil moderátor, který měl pohovořit o zakladatelce sboru. A bezprostředně se přiznal, že o ní nic neví, tak nám to přečte z googlu.
Ne snad, že by měl povinnost o ní něco vědět, ale kdy už moderuje, nemusí se s tím, že nic neví, svěřovat...?
Ostatně, všimla jsem si i jinde, že jde o takovou moderátorskou novinku. Že je in hlásat, jak nic nevíte, ale chystal jste, připravil se na hosta, vygůglil si ho. A teď se na základě toho ptá nebo něco vykládá. Je připravený, jak vždy ještě zdůrazní.
No, spíš takový neschopa.
Mně to totiž přijde divné, neřku-li neprofesionální. Hostovi či hostům do toho přeci nic není, že nic nevím. Stejně tak publiku.
Nezajímá je ani to, že jsem se připravovala, to je přeci moje věc a ne, aby ji moderátor troubil do světa?
No, to jen tak na okraj. Benešovské učitelky to nijak nerozhodilo, zpívaly krásně, svatý Václav dostal krásný dárek ke svému státnímu svátku.
A teď už se chystají na koncert ke vzniku republiky.
Jistě to bude stejně krásné.
A v podobně hezkém prostředí, jak je kostel svatého Václava na Chvojínku.
Benešovsko v plné parádě.
Žádné komentáře:
Okomentovat