Tobiáš odešel. Z ničeho nic. Jednu chvíli byl veselý, pak začal zvracet, dostal křeč a nebylo mu pomoci. Zemřel.
Není.
Vůbec tomu nerozumím, nechápu, neumím to vstřebat.
NA veterině už mu pomoci ani nemohli, byť jsem tam byla s ním strašně rychle.
Bylo mu sedm let.
Někdo říká otrava, ale vůbec nevím, kde by co snědl, jak se mohl otrávit. Jedl a pil normálně. A pak konec.
Někdo říká infarkt.
Ale on byl šťastný a veselý pes. Miláček. Neměl stres, neměl důvod k infarktu.
Pitva nebyla.
Paní doktorka mi řekla, že bych musela s ním jet kamsi, rychle, aby to bylo včas. To jsem s jeho mrtvým tělem neměla sílu absolvovat.
Někdo mi říká, že to byl jen pes.
Jako by to byl argument.
Ano, vím, že odchod blízkého člověka je něco jiného, ale Tobiáš byl člen rodiny. Parťák.
Nerozumím tomu. A fakt to bolí.
Jedinou, ale malou útěchou, je, že netrpěl. Jednu chvíli jsme si hráli a za deset minut nebyl. Byla jsem s ním, ale nedokázala jsem mu pomoci. To je zase důvod k depresi.
Je to prostě temný rok. Všechno ztrácí smysl.
Neumím to vstřebat. Je to blesk z úplně čistého nebe.
Pravda, je tady duhový most, to nabízí útěchu.
Ale asi až časem.
Už je všechno úplně jinak.
Nechápu..
Ach Jitko, to je mi tak líto 😢 . Tobiáš byl úžasný pes, vždycky jsem obdivovala jeho fotografické pózy a říkala si, že už musel být jednou na světě. Nechce se mi to ani věřit. Myslím na Vás.
OdpovědětVymazatMajko, děkuji,
OdpovědětVymazatJá to také nechápu. Je to pro mě strašný šok, odešel tak náhle. Vůbec se z toho nemohu vzpamatovat. Bolí to a šíleně mi chybí. Pořád tomu nemohu uvěřit.
Tomu vůbec nerozumím. Pořád čtu článek dokola a nemůžu to pobrat. Je pravda, že pár dnů na mě na fb Tobiášovo historické okénko nevykočilo, ale přičítala jsem to prázdninám. Je mi to moc líto. Vím, jak moc to bolí. Myslím na vás, držte se.
OdpovědětVymazatMilá Ali, děkuji za Vaše slova. Vážím si toho. A povzbudila mě, byť to pořád bolí. Ale opravdu děkuji.
OdpovědětVymazat