Chystáte se na zimu?

 Chystáte se v říjnu na nadcházející zimu? Sekáte dříví nebo šetříte na lepší plynový kotel?

Ať už si v říjnu zvolíte jakoukoliv cestu, je jasné, že příprava na chladné měsíce je vždy tak trochu tradičním obřadem. Hlavně tu zimu přežít.

Napadá mě, zda to letos nezkusit trochu jinak. Žádné štípání dříví ani investice do moderních technologií. Zkusit třeba prostý plán, návrat ke kořenům. V říjnových večerech je k tomu velkorysý časový prostor.

Vlastně mě inspirovala vzpomínka na babičku, která se připravovala na zimu psychicky. Říkávala, že základem každé zimy je pořádné teplo v srdci a mezi lidmi.

Dle tohoto mustru lze přípravu na zimu pojmout jako soustředění se na věci, které v klasickém životním tempu někdy trochu zanedbáváme, na rodinu a přátele. Trávit čas s blízkými, smát se, vyprávět příběhy a jednoduše být spolu. Přípravu na zimu tedy zkusit pojmout, krom jiného, i jako plánování zimních večerů s přáteli. Najít starý gramofon a znovuobjevovat kouzlo starých desek.

Ono ke spokojenosti překvapivě stačí docela málo, hrnek horkého čaje, dobrá hudba a společnost lidí, kteří vás znají a mají rádi.

Když přijdou delší říjnové večery, překvapivě zjistíme, že smích a vzpomínky nám tu ponurou dobu rozjasňují víc, než bychom si na první dobrou mysleli.

Babička prostě měla pravdu, nejdůležitější je klid a teplo v duši.

V říjnu se tedy můžeme hezky pomalu naladit na zimní tempo. Pokud to půjde přes dávné vzpomínky, v kruhu lidí, kteří smýšlejí stejně a jsou naladěni na stejnou strunu, půjde to asi mnohem snáz.

I když samozřejmě, naštípané dříví ani kvalitní plynový či elektrický kotel nelze zatratit. Když to ale smícháme dohromady, psychické naladění s dostatečně narovnanými polínky do kamen, nabídne nám říjen svou vlídnější tvář.

 A to je asi to stěžejní, co od říjnových dnů očekáváme.

Psáno pro Listy Prahy 1.