sobota 29. června 2024

Jen malé zamyšlení

 Na větší zatím nemám sílu. Přeci jen je první den prázdnin. Člověk ze školství většinou ten den jen apaticky zírá, pozvolna vydechuje a nejistě se rozhlíží kolem. Na toaletu se dobývá s klíčem a u kuchyně hledá čip. 

Takže žádné velké písemné výkony většinou ani nepřipadají v úvahu.

Byl to pro mě nečekaně neobvykle náročný rok. Nové zkušenosti s novými školami, 

s úřadem práce a nakonec i s nějakým novým ukotvením.

Test nejen učitelských dovedností, ale i běžné mezilidské komunikace, přátelských vazeb 

i vlastní odolnosti. 

  Školství není jednoduchá oblast a navzdory tomu, že všichni o něm mluví jako o prioritě, asi bude spíš někde na chvostu. 

Vlastně jde  spíš jde o jakousi loterii. Buď máte kliku na vstřícné a inspirativní, někdy i bezpečné, školní prostředí, nebo naopak, ocitnete se někde v minulém století. Tam je těch variant víc, buď jsou to permanentní devadesátky, kdy si děláte co chcete, nebo jste v normalizačním socialismu, kdy musíte mít na všechno papír a razítko a před soudružkou - či soudruhem - ředitelem se obáváte vlastní názor byť jen naznačit, protože by to jistě znamenalo potíže, neřku-li pošramocený kádrový profil. 

  A dle sboru se pak odvíjí výchova dětí. Takže někde máme svobodné a sebevědomé studenty se zájmem a jasnou vizí, jinde rozcapenou zlatou mládež, někde vás vtáhnou do osidel normalizační šedi, strachu a boji o samé jedničky, bez ohledu na to, zda to smysl má či nemá.

Jistě je těch možných variant daleko více, ale jak říkám, dnes není moc prostoru na velké rozjímání. Snad jen zmínka ulovená na sociálních sítích. I tak dovede docela otrávit. Rozjela se tam poměrně agresivní diskuse na téma květin na konci školního roku. Zachytila jsem vlákno plné záporných reakcí. Tedy předpokládám, že existují i pozitivní diskuse, ba, že jsou i tací, co o tom ani nedebatují. 

Zde byla hlavní myšlenka, že dát něco kantorům na konci roku je úplatek a zvrácenost, že jít si pro vysvědčení s kytkou je podlejzání a trapné, a dál jsem to nečetla. 

Je to vlastně taková symbolická tečka za letošním školním rokem. 

Všude je to nějaký, někde lepší a někde horší. Někde je kytka na konci roku poděkování 

a pozornost, někde úplatek a zvrácenost.

Někde respektují vás čas, jinde vás nutí sedět ve školním kabinetě od-do, protože přeci musí být pracovní doba. Prostě, školství je prostě variabilní loterie:-)

Jediná jistota zatím je ta, že všude dneska začaly prázdniny. To, že jsou v některých školách jinak dlouhé, o tom zase jindy.

Léto je tady, konečně. 






2 komentáře:

  1. Jitko,
    naprosto výstižně jste vyjádřila, jak to chodí ve školství.
    A věřte, že všude je něco, i v knihovně. ;-)
    Já miluji květiny, takže jsem je propašovala i tady na svůj stůl.
    I když, prý se to tady nenosí. Záleží, jak se to podá. Nakonec je tu obdivuje, i ta, největší odpůrkyně. ;-)
    A květiny na konci školního roku? Myslím, že k ženě květina patří!
    Naštěstí má syn pana učitele, takže letos to byl na přání veliký hrnec na guláš. ( rodiče se na něho složili)
    A vzhledem k vedrům jsem ostatním učitelkám v Zušce,...udělala flower boxy.
    Užívejte prázdniny!

    OdpovědětVymazat
  2. Ilono, děkuji za reakci. A věřím, že to tak chodí všude, byť třeba knihovny já chápu tak trochu jako oázu klidu a lidství, ale asi je to jen můj pohled zvenčí:-). S květinami jste to napsala hezky. Krásné léto Vám přeji

    OdpovědětVymazat