Jezdíme vpravo

Počet automobilů v naší zemi intenzivně roste. Nedávno jsem četla, že průměr dvě auta na rodinu je již dávno minulostí, běžným množstvím jsou tři i více automobily.  Naše silnice, budované v době normalizačního či dřívějšího provozu, tomu odpovídají. Je to kolona na kolonu, tedy přesněji řečeno, trvalá zácpa. A lepší to určitě nebude, když vidíme tempo, jakým se budují nové komunikace, je jasné, že to bude jen horší. A to i přes masivní kampaň, abychom jezdili hromadnou dopravou. Ostatně, ta často stojí takéJ Nicméně, já chci dnes dopravu napasovat na historiiJ. 

Březen je hodně ve znamení připomínek vzniku tzv. protektorátu a s tím úzce souvisí změna dopravních pravidel. Od vzniku protektorátu se jezdí vpravo! Dodnes. Většinou se tento radikální zásad do zvyklostí řidičů připisuje německé ráznosti. Jako že se s ničím nepárali, vydali rozkaz a bylo to. Je to jeden z mnoha oblíbených mýtů. Myslím, že ani německá ráznost a nesmlouvavost by to ze dne na den nezvládla. Pravdou je, že se změna dost dlouho připravovala, vlastně už někdy od poloviny dvacátých let, kdy se evropské země k podobnému kroku zavázaly a postupně ho připravovaly a zaváděly. I u nás už měl svůj termín, myslím, že někdy v létě roku 39, takže ho nástup nacistů jen urychlil. A pro následnou propagandu to působilo skvěle, že Němci přijdou, zavelí a jde to ze dne na den. Když to máte detailně připravené, pak to samozřejmě jdeJ. Každopádně to tehdy začalo, byť se dosud (a po staletí) jezdilo vlevo.  I koňmo. Asi kvůli meči, který jezdci většinou mívali vlevo. Nu, dnešní řidiči již meč nepřevážejí, tak mohou klidně jezdit vpravo. Nikdy jsem neřídila v Anglii, tak nevím, jak to tamější řidiči mají, ale řekla bych, že jde o zvyk. Jen si tak představuji, jak by se taková zásadní změna pravidel děla dnes, v dnešní automobilové záplavě. Asi by to tak snadno nešlo, i když se říká, že když se chce, všechno jde. Ale dnešek je spíš o hledání alternativ a jiných možností dopravy, protože v těch věčných kolonách je vlastně jedno, zda stojíte vlevo či vpravo.