V Národním...

 Tentokrát  na prohlídce. Ze sklepa pod střechu. 

 Je  zajímavé projít si "Zlatou kapličku" od A až do Z, s fundovaným průvodcem, který umí poutavě vyprávět. 

Myslím si, že o Národním divadle vím poměrně dost, přesto mi prohlídka dokázala přinést zajímavé novinky či souvislosti, dovolila nahlédnout do míst, kam se běžně nechodí, vychutnat si okamžiky v prázdném divadle, nakouknout za oponu a vyšplhat až na terasu ke trigám. 

A odtud pohlédnout na Prahu. 

Řekla bych,  že Národní je takový kamenný vzkaz z devatenáctého století. Jak tehdejší lidé mysleli, jak vnímali divadlo, umění či prostor pro setkávání. 

Je to i kronika vztahů té doby, jak se tehdy zachovali třeba k Zítkovi nebo Smetanovi, jak se bojovalo o právo vyzdobit stěny divadla... Ostatně, jen příběh opony je úplně takové dobové drama.

Hodně mě překvapilo propojení Prozatímního a Národního, na jevišti, které je skoro  stavební div. Jednak tím, jak je veliké, jednak tím,  co všechno se s ním dá dělat.

Bohužel,  Prozatímní divadlo už zmizelo z veřejného povědomí, asi se o něm už moc neví (ani neučí). 

Mělo to devatenácté století jinak.

 V Národním o tom lze číst jako v knize, která je ovšem čtivá jen pro někoho. Mnozí už divadlo v této národní podobě nejen neznají, ale asi ani nechtějí. 

Obrozenci z devatenáctého století by se divili, co vše lze dnes na na repertoáru Národního objevit....

  O tom ale naše návštěva nebyla. Byl to spíš takový výlet proti proudu času. Od základních kamenů, kde jsem tedy byla opravdu poprvé, až k trigám, o kterých jsem si doteď myslela, že jsou od jen Bohuslava Schnircha. A ejhle, on i Ladislav Šaloun.....

 Trigy navíc nedávno akcentoval i David Černý, když obhajoval svoje Motýly na Májí, takže sousoší z devatenáctého století trochu rezonuje i dnešní - minimálně uměleckou - veřejností

  Objevila se tam řada dalších příběhů, doladěných do jiné podoby než jsem dosud znala, 

s jinými detaily či jen v novém úhlu pohledu. 

Neslo to velmi příjemnou náladu i atmosféru, přesun do devatenáctého století byl více než dokonalý. 

Hezký historicko-kulturní zážitek. Ještě se k němu v nějakých detailech vrátím. 

A zkusíme odvážně i nějaké současné představení, tak uvidíme, co to udělá s dojmy. Zda je to posílí či úplně zabije.